středa 8. května 2019

Světla na obloze (Lisa Lueddecke)


„Světla tančila. Říkalo se jim většinou lós, což bylo slovo převzaté od pradávných pěvců, kteří jej
přeložili z run vytesaných do jeskynních stěn. Světla se vlnila a měnila svůj tvar a připomínala vlnky na jezeře, do kterého někdo hodil oblázek."

V daleké zemi na severu, na ostrově zvaném Skan, je vesnice sousedící s mořem a pustinou. Její obyvatelé mají tváře zvrásněné neustálými nápory větru, sněhu a bojem o přežití v nehostinném světě. Nad jejich hlavami noc co noc září hvězdy představující obrazce - Vlk, Válečník... a v samém středu nádherná Bohyně, strážkyně ostrova. Jednoho večera hvězdy zrudnou, to se nestalo už sedmnáct let. Naposledy trvalo jen pár dní, než přišla epidemie, před kterou hvězdy svou barvou varovaly, a vzala si mnoho životů. Zemřela i matka Ósy, tehdy několikatýdenního miminka. Teď je Ósa téměř plnoletá a její život se znovu obrátil vzhůru nohama, když hvězdy zrudly. Vesnicí se šíří děs - kdo všechno zemře tentokrát? A proč je Bohyně neochrání?



Aby toho nebylo málo, při průzkumech jeskyně s kamarádem Ivarem je napadnou Ørové - krutí válečníci z pověstí.
Dívka se rozhodne, že nebude vyčkávat na smrt a vydá se sama vstříc horám, aby nalezla Bohyni a poprosila ji o pomoc pro sebe a svůj lid. Podle pověstí ji čekají hrůzná nebezpečí - nejen sníh, horské štíty, ale i obři a nestvůry.

Hodnocení: 85 %
Předně - knihu dělá přebal a v tomto případě se moc povedl. Skvěle doplňuje příběh, působí tajemně, dobrodružně a mrazivě. Další silnou stránkou Světel na obloze je originální mytologie a zcela nový fikční svět severu. Hlavní hrdinka sice není kdovíjak psychologicky propracovaná (nabízí se tu srovnání s okouzlující Vasjou z Medvěda a Slavíka, které prostě nestačí). Na druhou stranu má své přednosti i strašáky. Byla mi sympatická ona, i její kamarád Ivar, ale ne natolik, abych se o ni bála.

Její dobrodružství v hoře bylo neotřelé, ale neužila jsem si ho, protože jsem jen prosvištěla kolem. Pokud od fantasy očekáváte hluboké myšlenky nebo mrazivé napětí, budete zklamáni. Lisa Lueddecke má dobré nápady, ale chybí jí zkušenosti v rozvíjení motivů. Předpokládám, že další díl série bude lepší, protože se autorka trochu vypíše. Knihu bych doporučila zejména mladším čtenářům, kteří hledají nápaditou oddechovku.

Mimochodem, pokud plníte čtenářskou výzvu na Databázi knih, bude se vám do ní skvěle hodit jako kniha autora, jehož jméno i příjmení začíná na stejné písmeno (nebo jako kniha, která vás zaujala svou obálkou, protože ta je úplně snová).

Za recenzní výtisk děkuji opět nakladatelství Knihy Dobrovský, které mě poslední dva roky zásobuje skvělým čtivem. Na jejich e-shopu můžete samozřejmě kouzelnou knihu zakoupit (a pokud máte v počítači i GIVT.cz, přispějete svým nákupem 2,5% na dobrou věc dle vašeho výběru).

Lisa Lueddecke: Světla na obloze. Praha, King Cool, 2019.

4 komentáře:

  1. Kniha mě dost zaujala. Je to zase něco jiného než jsem zvyklá číst. Myslím, že si ji jednou přečtu :)

    OdpovědětVymazat
  2. Už jsem o ní slyšela a docela mě zaujala. Tak možná až budu chtít nějakou odpočinkovou literaturu :-). A máš to tady moc pěkné!

    OdpovědětVymazat
  3. Obálka je opravdu povedená, knihu vidím poprvé a podle tvých slov nevím, zda by mě bavila. Na databázi knih si ji docela chválí. Tak uvidím časem, zda se k ní dostanu.
    goodmoda.blog.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Obálka vypadá moc krásně. Medvěda a Slavíka jsem ještě nečetla, nad tím pořád přemýšlím, ale tohle bych asi mohla zkusit :)

    OdpovědětVymazat

Díky za komentář. Sleduj mě i na instagramu, ať ti neunikne žádná novinka.