Alkoholička vypráví...Paula Hawkins: Dívka ve vlaku.
Paula Hawkins: Dívka ve vlaku. Ikar, 2015. 328 stran.
Debut britské autorky Pauly Hawkins, často srovnávaný se Zmizelou od Gillian Flynn a kniha roku 2015.
Hlavní myšlenka díla je originální a slibuje zajímavý příběh - představte si, že každý den jezdíte do práce vlakem ve stejnou dobu a na určitém místě vlak pokaždé zastaví, máte čas se dívat z okna a prohlížet si domy u kolejí. Když jste jen trochu všímaví, určitě si časem začnete domýšlet příběhy domů a lidí, kteří v nich bydlí. Kniha je psána formou deníkových zápisů tří žen - Rachel, Anny a Megan. A tři hrdinky jsou propojenější, než se může zdát.
Zklamání přichází poměrně brzy, hlavní vypravěčka Rachel označovaná jako "dívka" ve vlaku, je zkrachovalá alkoholička, nezaměstnaná, rozvedená, emocionálně labilní, jejíž chování hraničí se stalkingem. Iritovalo mě, jak iracionálně se chovala, monology se velmi často opakovaly a neposouvaly děj. V napětí je čtenář udržován především kvůli výpadkům paměti, které Rachel způsobil alkohol. Očekávaný zlom, nebo vývoj postavy se nekonal.
Druhá vypravěčka Anna je matka na plný úvazek a shodou okolností žije s exmanželem Rachel. Ještě zajímavější je retrospektivní vyprávění ztracené Megan, kterou Rachel pozorovala při cestách vlakem. Vyzařuje z ní bohémství a skrytá tajemství, která jsou postupně odkrývána.
Jde o průměrný krimi thriller, jehož pointu zkušenější čtenář brzy odhalí. Tři různé perspektivy ozvláštňují příběh a posouvají děj. Na své si přijdou spíše čtenářky, kvůli absenci mužského pohledu (na muže je nahlíženo negativně).
Já jsem měla s hlavní vypravěčkou Rachel značné problémy. Nebyla jsem schopná se s ní jakkoli sžít a v podstatě jsem ji nenáviděla. Chápu, že to byl autorčin záměr - alkoholici jsou iracionální a emocionálně labilní, ale kniha se čte obtížně, když máte chuť vypravěče zfackovat.
Zklamání přichází poměrně brzy, hlavní vypravěčka Rachel označovaná jako "dívka" ve vlaku, je zkrachovalá alkoholička, nezaměstnaná, rozvedená, emocionálně labilní, jejíž chování hraničí se stalkingem. Iritovalo mě, jak iracionálně se chovala, monology se velmi často opakovaly a neposouvaly děj. V napětí je čtenář udržován především kvůli výpadkům paměti, které Rachel způsobil alkohol. Očekávaný zlom, nebo vývoj postavy se nekonal.
Druhá vypravěčka Anna je matka na plný úvazek a shodou okolností žije s exmanželem Rachel. Ještě zajímavější je retrospektivní vyprávění ztracené Megan, kterou Rachel pozorovala při cestách vlakem. Vyzařuje z ní bohémství a skrytá tajemství, která jsou postupně odkrývána.
Jde o průměrný krimi thriller, jehož pointu zkušenější čtenář brzy odhalí. Tři různé perspektivy ozvláštňují příběh a posouvají děj. Na své si přijdou spíše čtenářky, kvůli absenci mužského pohledu (na muže je nahlíženo negativně).
Já jsem měla s hlavní vypravěčkou Rachel značné problémy. Nebyla jsem schopná se s ní jakkoli sžít a v podstatě jsem ji nenáviděla. Chápu, že to byl autorčin záměr - alkoholici jsou iracionální a emocionálně labilní, ale kniha se čte obtížně, když máte chuť vypravěče zfackovat.
Komentáře
Okomentovat
Díky za komentář. Sleduj mě i na instagramu, ať ti neunikne žádná novinka.