sobota 13. června 2020

Šikmý kostel (Karin Lednická)




Je to tak skvělé proto, že Lednická píše o tom, co zná.

„Strnulost netrvá dlouho. Barbora ví, že jednou se pravdu stejně dozvědět musí, a tak pevně semkne rty, zhluboka se nadechne a pokračuje dál, teď už však raději s pohledem upřeným na špičky bot. Není přece nutné myslet hned na nejhorší! Pawel s Karlem mohli jenom uvíznout pod zemí, můžou být nahoře a pomáhat zraněným, můžou být sami zranění… Dokud nevyšlape ten zatracený kopec a nezeptá se, nemá smysl o ničem přemýšlet. Modlit se, to jediné smysl má. A jít co nejrychleji.“

Barbora, Ludwík, Julka, Barka - hlavní hrdinové, jejichž propletené osudy sledujeme téměř třicet let. Barbořin příběh začíná v roce 1894 během solné pouti, na kterou se vydala po boku dalších žen z Karwiné, navíc ještě s jedním dítětem v břiše a dalšími dvěma po boku. Ačkoli jí to stojí nemálo sil, podaří se jí pouť dokončit. Je to silná žena uvyklá drsnému životu v hornickém kraji. S lecčím se popasuje a nestěžuje si. Pak jí ale důlní neštěstí vezme manžela a syna a ona zůstane sama se třemi dětmi. Aby je uživila, musí pracovat a domácnost zůstane na starost nejstarší dceři...

Příběh Ludwíka mi svým začátkem připomínal knihu Kuře melancholik. Jako chlapec přišel o maminku, otec začal pít a hloubavý chlapec našel svůj vzor v učiteli, který přišel spasit negramotné děti z uhelné kraje. 

Julka byla kamarádka Barbory, ačkoli každá z nich byla z úplně jiného těsta. Julka v románu ilustruje, jak tehdy vypadala moderní žena, která se rozhodla vzít osud do vlastních rukou a ne jen útrpně sedět, modlit se a čekat, že se něco změní (třeba ji manžel přestane tlouct).

A Barka je druhá dcera Barbory, nová generace, která prožívá první světovou válku se strachem o manžela a snahou sehnat alespoň náhražkový chleba pro svoji rodinu. Jako by byla protipólem své zahořklé matky - usměvavá, laskavá...

Osudy všech postav se vzájemně propojovaly a především je Karin Lednická vykreslila tak opravdově, že máte pocit, že to jsou vaši sousedé. Dala prostor jejich vnitřním monologům a tím je nechala promlouvat. Když už jsme u toho promlouvání, autorka ho okořenila úměrnou dávkou nářečí, které ale jen přispívá k autentičnosti a čtivosti románu.

Vzniku románu předcházelo několik let, při kterých Karin Lednická pracovala na rešerších a také rozmlouvala s pamětníky a některé jejich zpovědi pak zakomponovala do děje. Zajímavé je líčení poválečného česko-polského konfliktu, o kterém se téměř nemluví, přestože přerostl až v krvavou občanskou válku. 

Hodnocení: 100 %

Šikmý kostel podle mě patří do povinné četby budoucích maturantů. Je to román, který děti naučí hodně o minulosti, o důležitých hodnotách, na jejichž důležitost se v dnešní době už neklade takový důraz, ačkoli jsou stále stěžejní a platné. 

Bála jsem se, že to bude příliš depresivní čtení o útrpném životě horníků, ale kupodivu ženské hrdinky přijímaly rány osudu tak, jak dopadaly a pořád měly dost síly na to, zvednout hlavu a dál hledat to svoje malé štěstí

Moc se mi líbilo, jak autorka nenásilně dávala nahlédnout do hlav postav prostě tím, že na ně zavedla řeč. Díky tomu děj plynul jako by v jednom pásmu, ačkoli zrovna postava vzpomínala na věc minulou. Jsem zvyklá, že se podobné pasáže oddělují znakem nebo alespoň řádkem a tohle bylo osvěžující. Navíc na mě vyprávění v přítomném čase působilo, jako bych se dívala na film, ačkoli bylo dost prostoru věnováno úvahám a myšlenkám.

Je to kniha, u které jsem se mnohokrát zamyslela sama nad sebou a nad tím, jestli si vůbec v dnešní době mám na co stěžovat. A jestli bych starousedlíkům, kteří chodili do práce hodinu blátem v sešlapaných botách, nebyla jen k smíchu. 
Šikmý kostel je zdařilou sociální sondou - jen se podívejte, jak my lidé dokážeme ničit nejen krajinu, ale i lidi kolem sebe. Jak hamouníme a chceme víc, až nás pak rána osudu zase postaví na zem. Jak se vyvyšujeme nad ostatní, odsuzujeme i vlastní přátele a pak nás koloběh dějin neúprosně semele...

Na další knihu chystané trilogie Karin Lednické se moc těším. Troufám si říct, že se na poli české literatury objevila další talentovaná autorka, která se hned svojí prvotinou řadí po bok Mornštajnové a Tučkové. Přeji jí, ať má dostatek času a chuti psát a děkuji za milé věnování, které mi do Šikmého kostela napsala. 

Název knihy Šikmý kostel
Autor Karin Lednická
Žánr
Nakladatelství
Rok vydání 2020
Počet stran 400
ISBN 978-80-88362-00-5
Nákup knihy www.knihyabz.cz
Databáze knih www.databazeknih.cz

2 komentáře:

  1. Moc pěkně napsáno. Tuhle knihu si chci jednou přečíst, a to je co říci, protože české autory moc nevyhledávám :)

    OdpovědětVymazat
  2. Jako román ujde, jako kronika hrůza historických nepřesností a polopravd.

    OdpovědětVymazat

Díky za komentář. Sleduj mě i na instagramu, ať ti neunikne žádná novinka.