Karin knihomolka

Aneb jak se Snow prohnilým stal „Co se děje v aréně? Lidskost obnažená na dřeň. U splátců i u vás. Jak rychle mizí civilizační návyky. Všechny způsoby, vzdělání, rodinné zázemí, všechno, na co jste hrdý vmžiku zmizí a odhalí se, kým ve skutečnosti jste. Kluk s kyjem, který utluče jiného kluka k smrti. Takové je lidstvo v přirozeném stavu.“ Nechť započnou  desáté Hladové hry . Tvůrci her je trochu vylepšili - každý splátce dostane vlastního trenéra - kapitolského chlapce nebo dívku z posledního ročníku univerzity. Ti je sice nebudou učit bojovat, ale když je správně „odprezentují“ divákům, můžou pro ně získat sponzorské dary ve formě jídla a pití. I to může zajistit splátci výhru, protože ještě před umístěním do arény jsou děti z krajů drženy v nelidských podmínkách v kleci. V zoo. To vypovídá dost o tom, jak je Kapitol schopen odpouštět.

„Bez emocí jsem zamířil k mrtvé věci, na níž hmyz pořádal svůj banket hříchu, kterému jako obvykle vládly obžerství a chtíč.“ Zakhar, chlapec odložen na prahu sirotčince a „opečováván“ otcem představeným nepatřičným způsobem se dostává do učení čaroděje Azarova. Po tři roky mu byl po ruce a zároveň se ho stranil a spoustu času věnoval samostudiu... Dokud mu cestu nezkřížil démon. Hlavní antihrdina je dost netradiční, plný rozporů a vnitřních démonů. Chlapec, který vyrůstal bez rodičů a bez lásky. Otec Horin a jeho velké ruce v něm vypěstoval fóbii z fyzického kontaktu. Byl přemýšlivý, ambiciózní a zkažený.  Přiznám se, že se mi hlavní hrdina dostal pod kůži a otevřel některé staré rány nebo chcete-li dveře, které měly zůstat zavřené. O to víc se mě celý příběh dotkl a dokonce přivodil nejednu noční můru . Na hraně temnoty se odehrává ve stejném universu jako prvotina autorů Nevyzpytatelné jsou cesty osudu. „Zvláštní pocit, slyšet plynout zrnka z přesýpacích hodin ...

Tentokrát začnu netradičně, a to zkopírovanou anotací, protože ta skvěle vypovídá o obsahu knihy. „ Rozmarní bohové usedli opět ke stolu, aby rozehráli další ze svých tragikomických her. Osudy tří smrtelníků se nečekaně protnou na území Danrijského království. Jedné z největších říší v západní části Estellského kontinentu, kde vedle sebe po dlouhá staletí žijí lidé, nelidé i bytosti, pro něž v dnešním jazyce již nemám e jmen. Pipin, prostoduchý elfí kouzelník, odchází s důležitým posláním do drsného světa, rozprostírajícího se za hranicemi rodné vesnice. Cestou potkává Eiri, zlodějku toužící zažít opravdové dobrodružství a Sebase, hraničáře ženoucího se pouze za pomstou a penězi. Nesourodá trojice dostává nabídku, která se prostě neodmítá. Blyštivé zlaťáky jsou koneckonců nejenom potěchou oka všech hrabivců, ale je jich zapotřebí i pro každodenní přežití. Získat je, už tak snadné ovšem není a čím více po nich srdce jednoho prahne, tím vyšší cenu za to musí zaplatit. Nevyzpytate...

Mám ráda knihy z vílího světa, fantasy a hořkou čokoládu. Přesto jsem v poslední době v knihách spíš objevovala duchy opuštěných domů, kupovala v Castle Rocku Nezbytné věci a po boku Eriky Fosterové pátrala po vrahovi Dívky v ledu. Za časů koronaviru jsem ale na podobné čtení přestala mít náladu. I tentokrát vděčím české bookstagramové komunitě za skvělý tip na čtení. O Dvorech už jsem tou dobou něco četla, ale když jsem si knihy prohlídla v knihkupectví (než je zavřeli), nepřesvědčily mě. Budu upřímná - prostě se mi nelíbila křiklavá a nic neříkající obálka prvního dílu. ALE pak přišla jedna z knihomolek s nápadem na společný re-reading série, do kterého přibíraly i nováčky a já se přihlásila. V pondělí se začínalo a mně přišly první dvě knihy až v úterý. Naštěstí jsem prvních 60 stran zvládla na mobilu díky Google Books a jejich dlouhým ukázkám. Každopádně má tohle čtení na etapy (každý den 6 kapitol) nespornou výhodu: příběh se mi dostal pod kůži mnohem víc. Byla to zkouška cti a...

Krása i krutost vílího světa  „Buď vděčná za své lidské srdce, Feyre. Lituj ty, kdo necítí vůbec nic.“ Devatenáctiletá Feyre se musí postarat o rodinu a tak vyráží do lesa na lov. Tam zpozoruje obřího vlka a zabije ho. O pár dní později ji z domu vyvleče podivný zvířeti podobný tvor. Zabitím vlka, který byl proměněnou vílou, porušila Úmluvu a má dvě možnosti: odejít se zvířetem na vílí území nebo zemřít. Feyre odchází do světa za zdí a poznává netušenou krásu Jarního dvora i lásku. Ale ve světě víl pro ni není bezpečno. Retelling Krásky a zvířete mě příjemně překvapil. Bála jsem se, že to bude kýčovité nebo naivní, ale Maasová mi už během prvních kapitol dokázala, že je zručná vypravěčka a při čtení scény s vlkem jsem měla pocit, jako bych se dívala na film se zpomalenými záběry. Dvůr trnů a růží byl dokonale vyvážený : akční, romantický, vášnivý, smutný, tajemný, temný, zářivý, kouzelný. Tak akorát. Co se týče hlavní hrdinky Feyre, ta by si občas zasloužila, aby...

Vítejte ve světě, kterému vládnou nelítostné víly. Holly Blacková: Krutý princ. CooBoo, Praha, 2018. Jude a její sestry Taryn a Vivi přišly o rodiče a jejich vrah unesl dívky do světa, o němž doteď neměly ani tušení - do světa víl. Uplynulo deset let a Jude se snaží zapadnout a uspět. Ačkoli je skvělá šermířka, denně má strach ze svých spolužáků a zejména krutého prince Cardana, který jí život ztrpčuje, jak jen může. Blíží se korunovace a Jude touží po své špetce moci. Zaplete se do nebezpečných intrik na královském dvoře a aby vyvázla, bude muset prolít krev. Holly Blacková je jednou z nejúspěšnějších amerických autorek fantasy a sci-fi příběhů pro děti a mládež. Do povědomí českých čtenářů se dostala zejména díky Kronice rodu Spiderwicků  a young adult sérii Krutý princ , jejíž druhý díl nese název Podlý král . Autorka stvořila jedinečný svět plný víl, goblinů, obrů a podobných bytostí, ve kterém platí vlastní pravidla. Víly jsou nádherné , mají špičaté uši, kou...

Vášniví čtenáři, pokud milujete fantasy, dystopie a horory, nebo fandíte jiným žánrům, ale chcete novou čtenářskou zkušenost, nahoďte zbroj a pojďte pokořit letošní knižní výzvu od  Fantasyknihy.sk . Pro účastníky vymysleli 12 tématických okruhů a ke každému z nich našli i pár tipů, co číst. Musím podotknout, že třeba zmíněné Jméno větru mě v jejich výběru moc potěšilo. Mrkla jsem do své knihovny a zjistila, že kromě půjčeného komplet Tolkiena tu mám ještě od Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě knihu Ve stínu hvozdu , Proroctví od Kristiny Hlaváčkové a Ódinovo dítě . Takže tohle je výzva přesně pro mě a díky za ni. Máte rádi čtenářské výzvy? SPLNĚNO YA fantasy: Krutý princ

Horory Kinga a Simmonse i young adult fantasy Tipy na letní čtení Podle Databáze knih jsem během šesti měsíců přečetla 24 knih a 10 z nich se mi hodilo do Čtenářské výzvy 2019. V seznamu najdete vždycky odkaz na moji recenzi, pokud jsem ji ke knize napsala. Žádné dlouhé průtahy, jdeme na to! Stephen King: Outsider King je pro mě vždycky číslem jedna, ačkoli Outsider pro mě není ani v pětici jeho nejlepších knih, byl skvělý! Malým městečkem otřese hrůzná vražda chlapce. Policie rychle vypátrá vraha, ale ten má neprůstřelné alibi, ačkoli se na místě činu i na vražedné zbrani našly jeho otisky prstů a DNA. Detektivové stojí před pěkně zamotaným případem. Nechybělo mu nadpřirozeno. Ačkoli první část připomínala detektivku, druhá polovina už byl přesně ten strašidelný typ příběhu, jaký mám ráda. Navíc si tentokrát King vybral bubáka dost netradičního a já tleskám tomu, že se ani po čtyřiceti letech na poli beletrie neopakuje. Provázanost s dalšími díly. Tentokrát na ...

Okouzlující a zároveň mrazivá Druhý díl skvostné Winternight trilogie Medvěd a Slavík byla nejlepší kniha, kterou jsem za posledních pět let četla. Dívka ve věži je úplně stejně skvělá/ohromující/okouzlující. A jestli vám to zní jako klišé, nalistujte si jakoukoli stránku téhle knihy a nechte se polapit. Vasja, mladá dívka ze Země lesů, která se měla raději narodit jako chlapec, opouští rodnou vesnici, ve které ji prohlásili za čarodějnici a vydává se vstříc dobrodružství na kouzelném koni Slavíkovi a se sedlovými brašnami plnými jídla a stříbra, které dostala jako dar od Mrazíka. „Klidně mi můžete říkat, abych šla domů, ale já se můžu rozhodnout, že to neudělám. Myslíte, že to je všechno, co v životě chci? Tučné věno a muže, kterému bych rodila děti?" Mrazík nebyl o moc vyšší než ona, ale přesto se musela pod tím jeho bledým pátravým pohledem zklidnit. „Mluvíš jako dítě. Myslíš, že někoho v tom tvém světě zajímá, co chceš? Ani knížata nemají, co chtějí, a pa...

„Světla tančila. Říkalo se jim většinou lós, což bylo slovo převzaté od pradávných pěvců, kteří jej přeložili z run vytesaných do jeskynních stěn. Světla se vlnila a měnila svůj tvar a připomínala vlnky na jezeře, do kterého někdo hodil oblázek." V daleké zemi na severu, na ostrově zvaném Skan, je vesnice sousedící s mořem a pustinou. Její obyvatelé mají tváře zvrásněné neustálými nápory větru, sněhu a bojem o přežití v nehostinném světě. Nad jejich hlavami noc co noc září hvězdy představující obrazce - Vlk, Válečník... a v samém středu nádherná Bohyně, strážkyně ostrova. Jednoho večera hvězdy zrudnou, to se nestalo už sedmnáct let. Naposledy trvalo jen pár dní, než přišla epidemie, před kterou hvězdy svou barvou varovaly, a vzala si mnoho životů. Zemřela i matka Ósy, te hdy několikatýdenního miminka. Teď je Ósa téměř plnoletá a její život se znovu obrátil vzhůru nohama, když hvězdy zrudly. Vesnicí se šíří děs - kdo všechno zemře tentokrát? A proč je Bohyně neochrání?