Krutý princ (Holly Blacková)

Vítejte ve světě, kterému vládnou nelítostné víly.

Holly Blacková: Krutý princ. CooBoo, Praha, 2018.

Jude a její sestry Taryn a Vivi přišly o rodiče a jejich vrah unesl dívky do světa, o němž doteď neměly ani tušení - do světa víl. Uplynulo deset let a Jude se snaží zapadnout a uspět. Ačkoli je skvělá šermířka, denně má strach ze svých spolužáků a zejména krutého prince Cardana, který jí život ztrpčuje, jak jen může. Blíží se korunovace a Jude touží po své špetce moci. Zaplete se do nebezpečných intrik na královském dvoře a aby vyvázla, bude muset prolít krev.

Holly Blacková je jednou z nejúspěšnějších amerických autorek fantasy a sci-fi příběhů pro děti a mládež. Do povědomí českých čtenářů se dostala zejména díky Kronice rodu Spiderwicků a young adult sérii Krutý princ, jejíž druhý díl nese název Podlý král.

Autorka stvořila jedinečný svět plný víl, goblinů, obrů a podobných bytostí, ve kterém platí vlastní pravidla. Víly jsou nádherné, mají špičaté uši, kouzlí, tančí a zároveň jsou kruté, podlé, obzvlášť na královském dvoře.
„Kousek ode mě se droboučká víla s bílými vlasy připomínajícími chmýří pampelišky přitočí k obrovi a nožíkem mu přetne opasek. Bravurní a bryskní práce. Vzápětí zmizí obrův meč i měšec, víla se ztratí v davu a já si nejsem jistá, jestli se to vůbec stalo. Dokud se za mnou ta dívka neohlédne.“

Hodnocení: 90 %
K vílám mám blízko, dokonce jsem o nich psala bakalářku, takže když jsem se dočetla, že existuje fantasy kniha pro dospělé, hned jsem si ji objednala. Nezklamala mě. Vlastně mě příjemně překvapila už na prvních stránkách, protože skvěle kombinuje zažité představy o vílách a docela moderně je používá v příběhu a zároveň jsem v ní našla i novinky. Trochu jsem se bála, že tam bude láska jako trám mezi lidskou dívkou a vílím šlechticem, ale kupodivu tam bylo romantiky poskrovnu a daleko větší prostor byl věnován nenávisti, intrikám a touze prosadit se v cizím světě.

Hlavní hrdinka Jude byla tvrdohlavá a dost drsná, což je teď zřejmě v literatuře trochu móda, ať žije emancipace. Jen si mě úplně nezískala na svoji stranu, od začátku se mi líbila spíš její sestra Vivi, která ale z příběhu nějak zmizela. A Cardan byl vykreslen dokonale jako všech padouchů král. Postav tam bylo tak akorát, aby se mi nepletly.
„ ‚Proč mě chceš vidět mrtvou?‘ zeptám se, abych nám oběma připomněla, že odpovídat na choulostivé otázky je to nejmenší zlo, které si zasluhuje.  Jsme nepřátelé, bez ohledu na jeho vtipkování nebo přátelský tón.“

Pár bodů strhávám za jednoduchost některých motivů (na stole leží papír, ó hele, to je náhodou děsně tajný vzkaz…), ale opravdu jich nebylo moc. Naopak je Krutý princ plný opravdu velkých překvapení a dokonce i krvavých scén (SPOILER: král je mrtev, ať žije král).

Abych to shrnula, Krutý princ se mi opravdu moc líbil! Není to čtení jen pro náctileté, pro zralejší čtenáře to může být příjemný oddych třeba po drsné detektivce. Ale pořád přemýšlím, jestli si přečíst druhý díl, Podlého krále, který je podle komentářů prý daleko víc o politice a do toho se mi úplně zabředávat nechce. Takže poradíte mi, kdo jste ho četli? A vy ostatní, věříte na víly?

Komentáře

  1. Krutého prince jsem četla když vyšel a do teď jsem se do druhého dílu nepustila. Nemůžu říct, že se mi příběh nelíbil, ale tak nějak váhám do teď. Daleko víc se mi líbila série Dvůr trnů a růží, kde jsou ty víly tak nějak propracovanější. Krutý princ byl super asi od druhé poloviny. Ta první půlka mi přišla někdy trošku přitažená za vlasy...

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Díky za komentář. Sleduj mě i na instagramu, ať ti neunikne žádná novinka.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Šikmý kostel (Karin Lednická)

Antivirový šátek nanoSPACE - vyzkoušeno

10 důvodů, proč číst fantasy Dvůr trnů a růží