Karin knihomolka

Hříšní světci jeden čas rozhýbaly bookstagramerské vody a četli je snad všichni . Tedy až na ty z nás, kteří, jakmile je poprask kolem nějaké knihy příliš velký, ji okatě ignorují a přečtou si ji, až vášně kolem opadnou. Ale úplně volné mi to nebylo, jen bylo tolik jiných knih, které jsem právě musela číst a kupovat, že se na Hříšné světce dostalo až teď. Hříšní světci mají dva hlavní hrdiny , kteří se ve vyprávění střídají a pochopitelně stojí na opačných stranách barikády. Doslova. Kaljazin a Tranavie proti sobě stojí v příliš dlouho trvající válce, která ničí obě země. Naďa je poslední ze svatodějů - lidí vyvolených bohy. Je vychovávána v klášteře, kde jí učí pokoře, úctě a také, vzhledem k probíhající válce, základům boje a magie. Naděžda totiž umí mluvit s bohy, kteří jí propůjčují své schopnosti. Serafín je tranaviánský princ , ale do zhýčkanosti má daleko. Je válka a on většinu času tráví po boku svých jednotek na bitevním poli. I on je obdařen magickými schopnostmi, ale ...

Rozhodla jsem se zveřejnit kapitolu z mé bakalářské práce na téma Víly v české literatuře pro děti a mládež, za kterou mi byl udělen titul. Čerpala jsem z mnoha velmi zajímavých zdrojů, jejichž seznam naleznete na konci článku. Doporučila bych vám však ještě jednu, ze které jsem ve své práci nečerpala, ale která mě inspirovala -  Kniha elfů a víl  od Ditte a Giovanniho Bandini. Tak se pusťte do čtení a věřte na víly. Postava víly ve slovanské mytologii V  Encyklopedii slovanských bohů a mýtů  synonymně označena jako samovila, samodiva (u jižních Slovanů, figurují víly jako bohyně počasí, působí větry, bouře, deště), později nahrazena rusalkou u východních Slovanů (bohyně vod).Podle Naďi Profantové a Martina Profanta "výraz pochází od slovesa viliti, tj. být posedlý." [1] Toto vysvětlení výrazu se vyskytuje taktéž v knize Lubora Niederleho, který uvádí, že "víla souvisí se slovanským viliti - zmítati sebou, vášnivě létati a se stč. vila - blázen." [2]  O...