středa 10. června 2020

Hříšní světci - magie a krev

Hříšní světci jeden čas rozhýbaly bookstagramerské vody a četli je snad všichni. Tedy až na ty z nás, kteří, jakmile je poprask kolem nějaké knihy příliš velký, ji okatě ignorují a přečtou si ji, až vášně kolem opadnou. Ale úplně volné mi to nebylo, jen bylo tolik jiných knih, které jsem právě musela číst a kupovat, že se na Hříšné světce dostalo až teď.

Hříšní světci mají dva hlavní hrdiny, kteří se ve vyprávění střídají a pochopitelně stojí na opačných stranách barikády. Doslova. Kaljazin a Tranavie proti sobě stojí v příliš dlouho trvající válce, která ničí obě země. Naďa je poslední ze svatodějů - lidí vyvolených bohy. Je vychovávána v klášteře, kde jí učí pokoře, úctě a také, vzhledem k probíhající válce, základům boje a magie. Naděžda totiž umí mluvit s bohy, kteří jí propůjčují své schopnosti.
Serafín je tranaviánský princ, ale do zhýčkanosti má daleko. Je válka a on většinu času tráví po boku svých jednotek na bitevním poli. I on je obdařen magickými schopnostmi, ale ty pramení pouze z něj. Respektive z jeho krve. Pro Naděždu je ztělesněním kacířství.

Jednoho dne na klášter, ve kterém Naděžda žije svůj do té chvíle nudný život, zaútočí nepřátelský oddíl a ona musí uprchnout od svých přátel a všeho, co znala. Princ čelí dvorním intrikám a aby toho nebylo málo, objeví se ještě pohledný a velmi mocný chlapec s temnou duší...

Postavy byly přesně takové, na jaké jste v žánru young adult zvyklí. Naděžda má tu správnou dávku naivity, která ale mohla pramenit z toho, že vyrůstala v izolaci a navíc pod přísným dohledem (ať už bohů nebo obyvatel kláštera). Ale přišla mi uvěřitelná a celkem mě i bavila, nebýt těch trochu nudných úvah.
Hate to love romance na sebe nenechá dlouho čekat a když pak potká Naďa Malachiáše, logicky bojuje s touhou ho zabít a zároveň zlíbat. Romantická linka mě až tak neoslovila a byla čistě v duchu čtení pro náctileté (na rozdíl od knih S. J. Maasové ♥).
Serafín nakonec nebyl až takovej drsoň, jak se zdálo na začátku, ale úplně si mě nezískal, přišel mi nepropracovaný. Zato Malachiáš… chlapec obestřený tajemstvím a temnotou. Ten se mi líbil a moc! Škoda toho konce (uvidíte sami).

„Ani bohové nebyli vševědoucí. Tranaviánci kdysi přišli na způsob, jak se zcela skrýt před jejich zraky; koneckonců to byl jeden z důvodů, proč tato válka vůbec začala. Díky tomu mohli vyvíjet nové způsoby využívání temné magie a bohové se o tom vůbec nedozvěděli. Jak děsivé.“

Hodnocení: 90 %

Hříšní světci jsou autorčinou prvotinou a já věřím, že jak bude série pokračovat, bude se její styl vybrušovat. Je tomu tak většinou.
Především oceňuji originální nápad náboženské rozdílnosti - magie krve proti magii bohů. Nečisté proti zdánlivě čistému. Autorka nás s tím vším seznamovala postupně a moc se mi to líbilo.

Líbil se mi i fantaskní svět inspirovaný Ruskem (včetně mapy na začátku knihy), jehož polovinu opustili bohové, zatímco na té druhé je lidé stále uctívali.
A ačkoli to nebylo tak dobré, jako Medvěd a Slavík a Dívka ve věži od Katherine Arden, už teď se těším na pokračování.

Přiznám se, že fantasy využívající slovanskou mytologii mě baví (i přes ta krkolomná jména), takže teď nejspíš bude logicky následovat čtení Grišy. Máte ještě nějaké tipy na podobné knihy?


Název knihy Hříšní světci
Autor Emily A. Duncan
Žánr YA fantasy
Nakladatelství
Rok vydání 2020
Počet stran 392
ISBN 978-80-7585-742-2
Nákup knihy www.knihydobrovsky.cz
Databáze knih www.databazeknih.cz

Žádné komentáře:

Okomentovat

Díky za komentář. Sleduj mě i na instagramu, ať ti neunikne žádná novinka.