Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z leden, 2020

Duch domu Ashburnů (Darcy Coates)

Obrázek
Monstra jsou skutečná a  duchové  také. Žijí uvnitř nás a někdy vyhrávají.“ -  Stephen King . Darcy Coates: Duch domu Ashburnů. Fobos, Praha, 2019. Duchařské příběhy o domu Ashburnů kolují po malém městečku už téměř sto let. Když jeho jediná obyvatelka zemře, zdědí dům její neteř, která pevně věří tomu, že jí pomůže nečekané dědictví začít znovu. Starý dům na kopci má své zvláštnosti: v horním patře není zavedená elektřina, v chodbě visí portréty mrtvých příbuzných, které jako by ji sledovaly, podkroví je plné krabic se svícemi, do zdí a nábytku někdo vyryl vzkazy. „Někdo tam něčím ryl do tapety tak, až vystoupilo dřevo vespod. Z úhlu to nebylo patrné, ale z přímého pohled bylo jasně vidět slova: ŽÁDNÁ ZRCADLA.“ Hlavní hrdinka Adrienne se snaží ke všem podivnostem v domě přistupovat racionálně , ale kolem domu se dějí stále divnější věci. Uvěří i realisticky uvažující dívka, že má sídlo Ashburnů své strašáky? Hodnocení: 🏠🏠🏠🏠/🏠 Mám ráda příběhy o strašidelných d

Stephen King: Beznaděj (Jak mě King „rozbil“.)

Obrázek
Stephen King: Beznaděj. Pavel Dobrovský – BETA, Praha, 2020. 2. vydání. „Máte právo mlčet,“ pokračoval velký  policista hlasem robota. „Jestli se rozhodnete mluvit, pak všechno, co řeknete, může být použito proti vám. Máte právo na advokáta. Zabiju vás. Jestli si advokáta nemůžete dovolit, zajistíme vám ho. Rozumíte svým právům, jak jsem vám je vysvětlil?“ Na nejopuštěnější trase v Americe na úseku silnice číslo 50 právě Petra a Mary Jacksonovy zastavil obrovský policista. V jejich autě našel při běžné prohlídce neběžné množství marihuany a na místě je zatkl. Následně je dopravil do cely v podivně tichém městečku jménem Beznaděj. Na  nejopuštěnější trase  v Americe na úseku silnice číslo 50 ten samý policista zachránil rodinku Carverových před velkým mizerou skrývajícím se v poušti a odvezl je do tichého městečka jménem Beznaděj. A ten samý policista na tom stejném místě zastavil i držitele státní ceny za literaturu. Pak mu zlomil nos a zkopal ho do kulata. A odvezl si ho k

Richard Bachman: Strážci zákona

Obrázek
Pane, za nás mluví olovo. Richard Bachman: Strážci zákona. Pavel Dobrovský – BETA, Praha, 2020. 2. vydání. V Topolové ulici v centrálním Ohiu panuje dokonalé léto, ale západu se žene bouřka, která s sebou nepřinese jen hromy a blesky, ale i šílenství a zmar. Úplně obyčejný letní den. Místní připravují grily, mládež hází létající talíř psovi, poslíček rozváží na kole noviny. Pak se na obzoru objeví podivná červená dodávka a začne masakr. Futuristické dodávky z dětského seriálu se sjely na Topolovou ulici a jejich řidiči vzali zákon do svých rukou. Že to nedává smysl? To si pište! Během hodiny a půl se odehraje celý příběh a snad v každé kapitole někdo umře. A na objasnění celé záhady si počkáte přesně 241 stran , ale pak vám to dá dokonalý smysl a vy jen vzdychnete AHA! Můžu vám prozradit, že i Strážci zákona jsou propojeni s mystickým Středosvětem ze ságy Temná věž. Fanoušci jistě ví, že s touto knižní sérií je různým způsobem propojena většina jeho knih. Tady se objevuje ji

Mary Higgins Clarková: Tatínkova holčička

Obrázek
Tatínkova holčička nalezena mrtvá Ellie Cavanaughové bylo teprve sedm, když její starší sestra zmizela a později se našlo její tělo. Smrt dívky způsobí rozvrat v rodině a Ellie si nepřestane vyčítat, že rodičům neřekla o místě, kam se Alice chodila schovávat, dřív. Ale spravedlnosti bylo učiněno zadost, viník byl dopaden a odsouzen na 22 let, ačkoli celou dobu tvrdí, že je nevinen. O všechny ty roky později je propuštěn na svobodu a připraven očistit své jméno, aby mu zámožná babička odkázala dědictví. Ellie, teď investigativní novinářka, udělá všechno pro to, aby po letech  odhalila celou pravdu . Zdroj: eBay Mary Higgins Clarková  je mistryně detektivních románů , které začala psát v šestatřiceti letech a pokud byste je měli rádi v knihovně všechny, zabraly by vám hned několik polic (na Databázi knih jsem jich napočítala 65).  Zatímco Ellie odkrývá čím dál děsivější fakta, půjde o krk i jí samotné, protože si zahrává s opravdu nebezpečným člověkem. „Motala jsem se mezi