Richard Bachman: Strážci zákona

Pane, za nás mluví olovo.

Richard Bachman: Strážci zákona.
Pavel Dobrovský – BETA, Praha, 2020. 2. vydání.

V Topolové ulici v centrálním Ohiu panuje dokonalé léto, ale západu se žene bouřka, která s sebou nepřinese jen hromy a blesky, ale i šílenství a zmar.

Úplně obyčejný letní den. Místní připravují grily, mládež hází létající talíř psovi, poslíček rozváží na kole noviny. Pak se na obzoru objeví podivná červená dodávka a začne masakr. Futuristické dodávky z dětského seriálu se sjely na Topolovou ulici a jejich řidiči vzali zákon do svých rukou. Že to nedává smysl? To si pište!

Během hodiny a půl se odehraje celý příběh a snad v každé kapitole někdo umře. A na objasnění celé záhady si počkáte přesně 241 stran, ale pak vám to dá dokonalý smysl a vy jen vzdychnete AHA! Můžu vám prozradit, že i Strážci zákona jsou propojeni s mystickým Středosvětem ze ságy Temná věž. Fanoušci jistě ví, že s touto knižní sérií je různým způsobem propojena většina jeho knih. Tady se objevuje jistá entita, prastarý bůh nebo snad ďábel, který má nepředstavitelnou moc. Mimo jiné proměňuje Topolovou ulici v divoký západ.
Steve uviděl, že starý veterinář a žena od naproti vešli stezku na stejném místě, kde na ni vstoupili s Entragianem. Tam, kde byly dřív vyhozené baterie, byla teď napůl zahrabaní kravská lebka, a tam, kde byl sáček od bramborových lupínků, ležela stará rezavá podkova…"

Propojené obálky zrcadlových románů.

Stephen King měl skvělý nápad (jeden z mnoha): použít postavy a některé motivy z Beznaděje, ale nechat je vyvinout se po svém/po Bachmanovsku, tak vznikli Strážci zákona. A mistr hororu měl jednu podmínku k vydání: ve všech zemích musí oba zrcadlové romány vyjít ve stejný den.

Hodnocení: 75 %
Promiň Steve, ale bylo tam na mě opravdu moc postav najednou a ty, protože ty jsi ten bůh, jsi je postupně skoro všechny zabil. Máš jediné štěstí, že moje oblíbence jsi nakonec ušetřil. Přišlo mi to chvílemi jako přehlídka. Přehlídka toho, jak lze někoho rozstřílet na cucky (celou první polovinu knihy). Ale pak se ke slovu dostala i teta malého autistického chlapce a zase jsi mě získal na svoji (temnou) stranu.

Čtenáři se přou, který z románů číst první a já jsem si jistá, že byste měli začít Beznadějí. Tam vám postavy hezky představí (obyčejné lidi čelící neobyčejnému zlu), po jednom si je odveze na policejní stanici, zavře do cel a vy máte možnost si je zapamatovat a oblíbit. V Beznaději nacházíte mrtvoly všude po městě, zatímco ve Strážcích zákona vám létají kulky kolem hlavy. Takže pořadí je jasné, Tek. 

Ale nebudu jen kritizovat. Bachman (Kingovo temnější já) má opravdu jiný styl psaní, ale perličky ze života se tam najdou:
„Jsi hluchý, Gary, nebo jen hloupý?" vyzvídalo světlo jeho života.
„Možná obojí,“ odpověděl a pomyslel si, že jestli se někdy rozhodne, že pořádně vystřízliví, nejspíš se bude muset nejdřív rozvést. Nebo jí aspoň přeříznout hlasivky."

Líbilo se mi, že je ozvláštněna fiktivními výstřižky z časopisů, dopisy, deníkovými zápisky, úryvky scénáře a dětskými kresbami, které jsou velmi důležitými dílky skládačky.
Rutrutrut.

Pokud s Kingem začínáte, Strážce zákona si nechte až nakonec, ale pokud jste Kingovi propadli, přečtěte si je. Protože prostě musíte!
Za recenzní výtisk děkuji úžasnému nakladatelství Beta, které si pro vás nachystalo opravdu nadupaný ediční plán na první polovinu roku.