Poslední vlak do Helsingøru - duchařské noirové povídky
Temné povídky ze severu Máte rádi klasické duchařské příběhy? Prokletá hrací skříňka, bílá tvář v okně prázdného bytu, duch potloukající se po nocích v barokním zámku - tohle všechno je námětem knihy Poslední vlak do Helsingøru. Ale je toho mnohem víc. Je to o vyšinutých, posedlých a zvláštních lidech žijících v současné Kodani. A po dočtení vám zůstane příjemné mrazení v zátylku. „Když jsem šel kolem domu, moje oči bezděčně zabloudily k nejvyššímu patru, jen na sekundu, a já viděl tu tvář v okně, úplně jasně, zírala na mě s temným úmyslem, tváře propadlé pod vystouplými lícními kostmi.“ Musím vyzdvihnout brilantní pointy povídek a neopakující se náměty vycházející z klasických hororových děl ve stylu E. A. Poa , které by vystačily na samostatné novely. Rozsah povídek byl okolo deseti stran, takže tak akorát, aby se autorka nezačala nořit do zbytečné omáčky. Nejvíc se mi líbila povídka Popínavé růže. O pošťákovi, který veze dopis osamělé staré ženě - ...