Karin knihomolka

Před Hawkinsem byl Hopperovým rajonem New York. O tom, že je sci-fi hororový seriál Stranger Things od Netfixu fenoménem současnosti není pochyb. Dokazuje to nejen to, že se chystá 4. série, ale i druhý knižní prequel.   První byl Temný experiment, ve kterém jsme postupně rozklíčovali, jak to vlastně bylo s rodiči Eleven. Temnota naokraji města je oproti tomu klasická detektivka zasazená do newyorského prostředí a hádejte, kdo je hlavním vyšetřovatelem v případu nového sériového vraha? Vánoce 1984, Hawkins, Hopperova chata. Venku padá sníh, večery jsou dlouhé a všichni kamarádi El jsou po návštěvách. El se nudí . A když se nudí, začne šmejdit. I přes Hoppervy protesty vytáhne ze sklepa krabici s nápisem New York. Je na čase, aby jí adoptivní táta poodhalil část své minulosti. Léto 1977, New York. Hopper se z Vietnamu vrátil živý a zdravý k manželce a dceři.   Potřeboval změnu, měl ambice a práce detektiva na newyorském policejním okrs...

Upíři, ostré zuby, prst v umyvadle, to je oč tu běží. Jedenácti vesměs hororovým povídkám předchází úvodní slovo autora. King věří, že deseticent může vykolejit vlak, v kanálech žijí krokodýli a ze všeho nejvíc věří na duchy. A až dočtete Dolanův cadillac , budete na ně věřit taky. Dolanův cadillac je jen první polovina rozsáhlé sbírky povídek, která vyšla v USA na začátku 90. let Reedice druhé části vyjde ještě letos pod názvem  Pátá čtvrtina . Celkem chápu, proč se Beta rozhodla vydat knihu nadvakrát – v měkké vazbě by z toho byl po jednom čtení pěknej salát. A teď už k samotným povídkám. DŮLEŽITÉ: Kromě jedné, se mi povídky líbily všechny. Dolanův cadillac : na úvod slušný rozjezd. Kam až jste ochotní zajít, abyste se pomstili? Konec celé patálie mi připomínala stylem Růži pro Algernon. Co kdyby se někdo, třeba šílený génius, rozhodl spasit lidstvo? Hřešil kvuli svjetu. Nechte dítek jíti ke mně. Tuhle pecku jsem už četla a došlo mi to hned po prvním odstavci. Co to...

Tatínkova holčička nalezena mrtvá Ellie Cavanaughové bylo teprve sedm, když její starší sestra zmizela a později se našlo její tělo. Smrt dívky způsobí rozvrat v rodině a Ellie si nepřestane vyčítat, že rodičům neřekla o místě, kam se Alice chodila schovávat, dřív. Ale spravedlnosti bylo učiněno zadost, viník byl dopaden a odsouzen na 22 let, ačkoli celou dobu tvrdí, že je nevinen. O všechny ty roky později je propuštěn na svobodu a připraven očistit své jméno, aby mu zámožná babička odkázala dědictví. Ellie, teď investigativní novinářka, udělá všechno pro to, aby po letech  odhalila celou pravdu . Zdroj: eBay Mary Higgins Clarková  je mistryně detektivních románů , které začala psát v šestatřiceti letech a pokud byste je měli rádi v knihovně všechny, zabraly by vám hned několik polic (na Databázi knih jsem jich napočítala 65).  Zatímco Ellie odkrývá čím dál děsivější fakta, půjde o krk i jí samotné, protože si zahrává s opravdu nebezpečným člověkem. „...

„MAMINKA ELEGANTNÍ. Má na sobě hedvábné šaty se stříbrným a zlatým zdobením. Vypíná se do výšky, protože si obula boty na podpatku. Vlasy se jí kroutí nahoru, jako by je stroj na zmrzlinu vycucl k obloze. Tatínek si maminku s úsměvem prohlíží, i jemu se pyšně dme hruď, když stojí vedle ní a snaží se jí vyrovnat…“ Z nebe padají ryby, žáby, golfové míčky, kusy ledu ale i štěstí. Osmiletá Saara nešťastnou náhodou přišla o maminku. Často na ni vzpomíná a vybavuje si ji v různých podobách. Přemýšlí o čase,  snaží se vyrovnat se ztrátou nejbližšího člověka a udržet tatínka strhaného žalem při smyslech. S tím jí pomáhá teta, která náhodou vyhrála v loterii dost velké peníze na to, aby si koupila zámeček a pár ovcí na spásání trávy. A když  teta vyhraje miliony podruhé, usne na několik týdnů. To jsou náhody. Z knihy vám asi bude trochu melancholicky , úvahy o náhodě a ztrátě vás dojmou a dětská vypravěčka je docela osvěžující. Díky ní uvidíte svět jinýma, snovýma očima. A kouzl...

„Vy zkrátka chcete mít stále všechno pod kontrolou. Neumíte jen tak žít s vědomím, že jisté věci jsou řízeny, řekněme, z jiných úrovní. Osud je z toho tak znechucen, že uvažuje o výpovědi. Chudák Smrt, vymýšlí co může, aby zůstaly nějaké nevyléčitelné choroby, a z vašich genetických výzkumů má zlé sny. A Amor si už kolikrát ani neškrtne. Tuhle jsem ho přistihl, jak zabodává ty svoje šípy do prsaté figurky se slaměnými vlasy…“ Pětice povídek tvoří sbírku v duchu magického realismu Od všeho trochu , která vyšla poprvé v roce 2015. Nemusíte se ale bát, není to až takový magický realismus, jaký píše třeba Michal Ajvaz a vám z toho jde doslova hlava kolem. V textech je znatelně cítit autorčina záliba v mytologii a náboženství, díky níž mají povídky hlubší rozměr. A teď už k jednotlivým povídkám. Knihu otvírají Nezbytná opatření pro udržení optimálního vývoje lidstva , ze kterých je úryvek výše. Tahle povídka je především humorná a trochu sarkastická. Začíná vtipným popisem vícemé...

Ženy vládnou světu Svět jak ho známe, končí. Nastává apokalypsa podle Kinga.  Ženy se po usnutí obalí do pavučinových kokonů, a pokud jsou probuzeny, svoji nelibost dávají nebezpečně najevo (většinou prvním ostrým předmětem, který je po ruce). Není znám původ choroby ani léčba. V malém městečku v Apalačských horách, kde sídlí ženská věznice, se schyluje k boji o jednu z vězeňkyň - tajemnou Evie, která jako jediná žena může spát a probouzet se. Po přečtení anotace jsem očekávala trochu typický příběh - téměř všechny ženy usnou, jen jedna zůstává vzhůru. Je zmatená, bojí se, jdou jí po krku. ALE tak to tentokrát není. Ona zmiňovaná Evie je nadpřirozená bytost , vyslankyně, femme fatale, obdařená mimořádnými schopnostmi a božským tělem. Je viníkem konce světa nebo jeho spásou?  V knize jde především o  konflikty mezi světem mužů a žen . Protože Aurora, jak chorobě přezdívají, postihuje jen něžné pohlaví, muži ztrácí manželky, dcery, matky… A nemohou s tím nic děl...

Desítka povídek o změně směru V knížečce čítající deset povídek a několik černobílých, snově působících ilustrací, najdete příběhy obyčejných lidí, kterým do běžného života zasáhne náhoda a změní jejich nazírání na svět . Jednou je to setkání s inspirativním člověkem, jindy těžká nemoc, nebo smrt blízké osoby. Povídky jsou humorné i smutné , psané s nadhledem, s vírou v zázraky číhající na vás na krajnici u silnice. Častým motivem je, jak už z názvu vyplývá, cesta. A také útěk . Hrdinové příběhů utíkají od svých jednotvárných životů, od skutků, kterých se dopustili. A po pár stránkách jejich příběh končí. Tedy končí vyprávění, ale autor vás už zdatně nasměroval tak, aby vaše fantazie běžela dál . "Poslední tah. Dáma na c1 a on se stane vítězem. Těch padesát diváků mu bude tleskat a on dostane pozlacený pohár, který si vystaví v knihovně a který mu bude připomínat tenhle smysluplný den. Možná jediný smysluplný den v životě, alespoň po těch sedmnácti letech, kdy seděl v kanc...

"Mimochodem, je trochu zvláštní, jak absence pitomé stužky může všechno podělat. Stačila by malá červená sametka přivázaná na nohu postýlky. Pověra - velké slovo! ... Elfové přijdou se svou nestvůrkou, podívají se - hezké dítě -, pokusí se provést výměnu, a v tu chvíli dostanou po prackách magickým bičem. Odcházejí jako zmoklé slepice a Antikrist si ani nevšimne jejich přítomnosti, zaměstnán čuráním do své prokleté plíny zla." Nadešel čas poslední bitvy mezi nebem a peklem. Okřídlení andělé odění v lesklou zbroj se šikují, Lucifer povolal svá nejvěrnější knížata a na zem vypustil čtyři jezdce apokalypsy (Mor, Válku, Hladomor a Smrt), mrtvé donutil vstát z hrobů. Lidé na zemi jsou vývojem událostí zcela zaskočení a mrtví se počítají na tisíce na všech třech stranách.

„Světla tančila. Říkalo se jim většinou lós, což bylo slovo převzaté od pradávných pěvců, kteří jej přeložili z run vytesaných do jeskynních stěn. Světla se vlnila a měnila svůj tvar a připomínala vlnky na jezeře, do kterého někdo hodil oblázek." V daleké zemi na severu, na ostrově zvaném Skan, je vesnice sousedící s mořem a pustinou. Její obyvatelé mají tváře zvrásněné neustálými nápory větru, sněhu a bojem o přežití v nehostinném světě. Nad jejich hlavami noc co noc září hvězdy představující obrazce - Vlk, Válečník... a v samém středu nádherná Bohyně, strážkyně ostrova. Jednoho večera hvězdy zrudnou, to se nestalo už sedmnáct let. Naposledy trvalo jen pár dní, než přišla epidemie, před kterou hvězdy svou barvou varovaly, a vzala si mnoho životů. Zemřela i matka Ósy, te hdy několikatýdenního miminka. Teď je Ósa téměř plnoletá a její život se znovu obrátil vzhůru nohama, když hvězdy zrudly. Vesnicí se šíří děs - kdo všechno zemře tentokrát? A proč je Bohyně neochrání?

Loupeže s humorem Janet Evanovich, Lee Goldberg: Štvanice. Překlad: Alžběta Lexová, Mystery Press, Praha 2017. Druhá kniha začínající série Nick Fox a Kate O'Hareová [1]  vás vrhne rovnou do akce. Nečekejte zdlouhavé představování postav, nebo popisy prostředí. Hned v první větě je výbuch banky předzvěstí, že v podobném duchu bude celá kniha - exploze, loupeže, střílení, kradená auta, honičky, tajné komory, převleky, odposlechy, lámání kostí a výhružky… Nejedená se ale jen o nezáživné popisy přestřelek, ale akce je dokonale vyvážena příběhem a celé je to okořeněno vtipnými dialogy. Ústřední dvojici tvoří jeden z deseti nejlepších zločinců současnosti Nick Fox. Samolibý, bohatý, geniální a samozřejmě pohledný. Čtenáře si rychle získá svou nápaditostí. Místo toho, aby za minulé skutky seděl ve vězení, pomáhá FBI řešit nejobtížnější případy. Nick není typický zloděj, hledá výzvy, rád se předvádí a má i smysl pro estetiku: "Hodnotu umění pro mě určují tři věci - kdo...