Stephen a Owen Kingovi: Růženky

Ženy vládnou světu

Svět jak ho známe, končí. Nastává apokalypsa podle Kinga. 


Ženy se po usnutí obalí do pavučinových kokonů, a pokud jsou probuzeny, svoji nelibost dávají nebezpečně najevo (většinou prvním ostrým předmětem, který je po ruce). Není znám původ choroby ani léčba. V malém městečku v Apalačských horách, kde sídlí ženská věznice, se schyluje k boji o jednu z vězeňkyň - tajemnou Evie, která jako jediná žena může spát a probouzet se.

Po přečtení anotace jsem očekávala trochu typický příběh - téměř všechny ženy usnou, jen jedna zůstává vzhůru. Je zmatená, bojí se, jdou jí po krku. ALE tak to tentokrát není. Ona zmiňovaná Evie je nadpřirozená bytost, vyslankyně, femme fatale, obdařená mimořádnými schopnostmi a božským tělem. Je viníkem konce světa nebo jeho spásou? 


V knize jde především o konflikty mezi světem mužů a žen. Protože Aurora, jak chorobě přezdívají, postihuje jen něžné pohlaví, muži ztrácí manželky, dcery, matky… A nemohou s tím nic dělat. Když mají muži strach, chopí se buď lahve, nebo zbraně. Zatímco ONY bojují své vlastní bitvy v jiném světě bez mužů. Kingovi tentokrát střílí do vlastních řad - muži jsou totální kreténi, násilníci, narkomani, tyrani, kteří si (alespoň podle většiny vězeňkyň) zaslouží bodnout šroubovákem do kolena.

„Snadno si dokonce uměla představit Nanu a oplzlého Billyho v šestnácti, jak se muchlují na zadním sedadle Club Cabu jeho otce. Jak jí dává francouzáky a zkouší ji, jestli se bude hodit na pozici první kuchařky a myčky lahví v jeho zaplivaném malém hrádku. Zapomeň na kreslení obrazů, Nano, padej do kuchyně a chop se pánví a hrnců. Poskládej mi oblečení. A snaž se v posteli, já si pak odříhnu, převalím se a usnu."


V knize se umně kombinují osvědčené vyprávěcí postupy - trochu post apokalypsa jako ve Svědectví, uzavřený svět jednoho městečka s pestrou škálou charakterů jako v Pod kupolí, vězeňské prostředí jako v Zelené míli (i s úlisným dozorcem), mysteriózní souboj dobra a zla, tvrdé ženské hrdinky. V krátkých kapitolách se střídají popisy osudů jednotlivých hrdinů.


Hodnocení: 85 %

Bohužel mě místo kýženého napínání rychlé střídání vypravěčů mátlo, a než jsem se zorientovala, o kom je vlastně řeč, už se zase vyprávělo o někom jiném. V závěrečné třetině knihy jsou pak třeba v jedné větě zmíněni čtyři různí lidé a byla jsem dokonale zmatena, kdo ke komu vlastně patří, ačkoli je kniha na začátku opatřena soupisem postav (trochu jako v klasickém dramatu). ALE přesto musím napsat, že mě Kingovi mile potěšili (zejména první polovinou Růženek), napnuli, znechutili, rozesmáli i rozplakali. Upřímně - ženy vládnou světu a Růženkami je jim vzdáván hold. A tentokrát musím napsat, že obálka (převzatá z originálu) je perfektní!

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Beta, na jejichž eshopu knihu můžete zakoupit.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Šikmý kostel (Karin Lednická)

Antivirový šátek nanoSPACE - vyzkoušeno

10 důvodů, proč číst fantasy Dvůr trnů a růží