neděle 3. dubna 2022

Ideální čtenářský koutek?


Máte své oblíbené místo, kde prožíváte kouzelné knižní příběhy? Někomu při čtení vyhovuje šum, a tak vítá čtení v kavárně, městské dopravě, nebo si tvoří knižní playlisty a ty si pak pouští do ucha. Druhý potřebuje absolutní ticho a klid a nejraději se s knížkou zavře v koupelně ve vaně plné pěny, v posteli, nebo třeba v parku.
Pracovní kouteček s výhledem do
zámeckého parku

A jak to mám já? 

Moje TOP tři místa na čtení jsou: houpací síť zavěšená ve futrech dveří nebo na zahradě, vana a postel. 


Bez čeho se dobrý čtenářský koutek neobejde?

Inspirací na koutky na čtení najdete na internetu hromadu. Ale vesměs mají pár bodů společných.

  • Dostatek světla – maminka říkala, že čtení při špatném světle kazí oči. :) No, obrýlená už jsem, takže mi snad okno postačí.
  • Teplo :-) huňatá kobereček a ještě huňatější deka to jistí, protože večery na Vysočině bývají chladné.
  • Klid. To znamená uspat děti, zapnout manželovi playstation a zavřít dveře.
  • Stolek na hrnek s čajem, kávou (pozor na dehydrataci při potulování se po Arrakisu), knihu/knihy a třeba i čtenářský deník, pokud si během četby děláte poznámky.
  • Kytky – alespoň pro mě jsou květiny důležitou součástí interiéru a třeba takové orchideje udělají hodně parády a nevyžadují moc pozornosti. :) Takže mi vydrží.
  • Knihovna – při čtení ve čtenářském koutku totiž hrozí, že aktuálně čtenou knihu dočtete... A pak stačí jen natáhnout ruku, otevřít dvířka a začít úplně nové dobrodružství.
  • Pohodlí = křeslo. Někomu se nejvíc líbí v houpacím křesle, druhému v sedacím pytli, třetí nedá dopustit na ušák... 

A jsme u toho

Za chvíli mám narozeniny (ani se neptejte, kolikáté) a mé srdce touží po ušáku na čtení (což je tak trochu i vina Knižních závisláků, kde se to jen hemží knihomoly se svými vlastními kousky ráje – čtenářskými koutky). A já bych taky jeden kousek bytu jen pro sebe chtěla. Úplně malilinkatý. Kde budu jen já a moje kniha/knihy...

Jelikož obýváme nějakých 64 metrů čtverečních, ložnice slouží zároveň jako pracovna a když se to podaří, bude v ní i ten malinkatý čtenářský kouteček. Můj, jen můj.


čtenářský koutek
Vidíte to prázdné místečko napravo?

A takhle hezké by to tam mohlo být :)

Nad barvou ušáku ještě přemýšlím, ale dost velký výběr barev i tvarů mají na Favi.cz... No, dám vám pak vědět, jak celá akce dopadla.

A jestli hledáte inspiraci na čtení, zamiřte na můj Instagram karin.knihomolka, protože co si budeme říkat, na instáči to teď žije.



neděle 16. ledna 2022

Kouzelné pírko pro Gwendy (tentokrát bez Stephena Kinga)


Vítejte zpátky v Castle Rocku. Pamatujete tu malou holčičku s divným jménem a tlustýma nohama, co od muže v černém s iniciály R. F. dostala kouzelnou a pěkně nebezpečnou skříňku? Tak tahle holčička je teď dospělá, vdaná a úspěšná (spisovatelka, kongresmanka). A věřte nebo ne, minulost je pěkná mrcha, co se ráda připomíná. Stejně jako tajemná krabička. 

Teď už velká a dospělá Gwendy, se vrací domů na Vánoce. Má velké a dospělé problémy (muže na služební cestě v zahraničí, nemocnou mámu) a ještě navíc i kouzelnou skříňku, která se k ní z nějakého záhadného důvodu vrátila. Jenže Gwendy už není malá holka a ve světě se děje tolik špatných věcí, které by se možná daly vyřešit přímo z jejího obýváku... stačilo by jen stisknout tlačítko.

Jen tak mimochodem se špatné věci dějí i v jejím rodném městečku, (no jasně, vždyť je to Castle Rock). Po příjezdu se Gwendy setkává s šerifem Norrisem Ridgewickem (jo, toho znáte určitě z Nezbytných věcí, Geraldovy hry, Pytle kostí a Lisey a jejího příběhu) a dozvídá se, že se pohřešují dvě mladé dívky z městečka. A Gwendy je prostě správná ženská, takže jí to nedá a pokusí se pomoc při pátrání. Jenže pak se ztratí další holka a začíná jít o čas.

neděle 12. prosince 2021

Stephen King: Později

Stephen King a jeho spolupráce s nakladatelství Hard Case Crime, které navazuje na americké krimi paperbacky z 40. a 50 let – to je kapitola sama o sobě. První kniha, která v rámci této spolupráce vznikla, je Colorado Kid a nebyl by to král hororu, kdyby příběh nešmrncnul hrstí nadpřirozena. O pár let později vyšel Lunapark, kde už se nadpřirozeno neservíruje po hrstech, ale po naběračkách. Ná, dej si, co hrdlo ráčí.


A teď je tu Později – brožovaná žluto oranžovo červená knížka s jakousi sexy policistkou a školákem na obálce. Ten školák, to je prosím pěkně hlavní hrdina Jamie, kterého poznáme poprvé už v předškolním věku a tak trochu s ním během těch tří set stran vyrosteme.


Jamie na první pohled obyčejný kluk, který vyrůstá jen s mámou, literární agentkou. Na druhý pohled poznáte, že je na něm něco trochu jiného. On totiž vidí duchy. Většinou jsou úplně neškodní, i když jim třeba chybí půlka obličeje a do pár dnů zmizí. Jenže… pak Jamie narazí na něco jiného. Jakousi entitu, která se rozhodne chlapce pronásledovat.

pondělí 20. září 2021

Stacey Hallsová: Nalezenec

Máte rádi historické romány se špetkou tajemství, silnými ženskými hrdinkami a nádhernou obálkou? Tak to je Nalezenec přesně pro vás. A najdete v něm toho daleko víc.

Mladičká Beth, prodavačka krevet, žije ve skromných poměrech spolu s otcem a bratrem. O tom, že by si u sebe po porodu nechala nemanželské dítě, nemohla být řeč. Proto se den po porodu vydala s dítětem do nemocnice Foundling, kde dceru spolu s upomínkou zanechala s tím, že se pro ni vrátí, jen co naspoří dost peněz. Jenže když se o šest let později opravdu pro dceru vrátí, svět se jí obrátí vzhůru nohama. Její dcera tam totiž není a podle dokladů si ji měla vyzvednout právě Beth.

Dá se říct, že tady nastal bod zlomu – jak by mohla chudá žena sama zjistit, kdo před šesti lety odnesl její novorozenou dcerku z útulku? No, to si budete muset přečíst sami.

The Foundling Hospital [zdroj: Wikipedia Commons]

Stacey Hallsová si získala spoustu čtenářů už svým prvním působivým románem Naděje pro Fleetwood inspirovaný tzv. honem na čarodějnice z Pendle Hill. I její druhá kniha – Nalezenecčerpá z historie, i když tentokrát byla autorce inspirací londýnská nemocnice Foundling Hospital, kde chudé matky nechávaly svoje děti, aby si je později mohly, když se jejich situace zlepšila, vyzvednout.

Děj je zasazen do Londýna v polovině 18. století, kdy bylo toto hlučné město plné špíny, nemocí a zoufalé chudoby. Rodiče, kteří se nezvládali postarat o své děti (a to nejen svobodné matky) je nechávali napospas svému osudu na ulici.
„Kdo by koupil den starý dítě? Opuštěných dětí je třináct do tuctu – můžeš si jedno vzít kdekoli: ve škarpě, v chudobinci… Půlka rodin na týhle ulici by prodala svoje, kdyby mohla.“

Hodnocení: 90 %


Silné a nezávislé ženské hrdinky mě baví v jakémkoli žánru. V historickém románu bych je tak úplně nečekala a právě proto mi Stacey Hallsová učarovala už svojí první knihou. V románu Nalezenec jsou takové nezávislé a bohatě vykreslené ženy hned dvě – abyste měli možnost porozumět oběma stranám příběhu. Muži jsou v příběhu od toho, aby hrdinkám pomáhali, nebo je zrazovali, ale hybným motorem jsou zde dvě zcela rozdílné ženy.

Takže si to shrňme: 18. století, dvě ženy, jedno dítě, kontrast světa chudé Beth, která dny tráví prodáváním krevet a bohaté vdovy, která se před vnějším světem rozhodla uzavřít ve svém sídle. Dvě matky, z nichž jedna má peníze, útulný dům, ale chladné srdce, zatímco ta druhá má něhu, studený pokoj a mozoly.

Je znát, že autorka věnovala značnou dobu bádání o tehdejší době – Nalezenec má prostě tu správnou atmosféru georgiánského období v Londýně. Poznáte všechny pachy (ne vždycky to jsou libé vůně), chutě, barvy i zvuky od tržiště až po noblesní jídelnu. 

„Všechna miminka byla zabalená jako dárečky připravené k předání. Některá z nich měla pěkné oblečení – na rozdíl od svých matek – malinké vyšívané rukávky a kolem sebe silný šátek, jelikož zima již udeřila a chlad v noci štípal. Já jsem Claru zabalila do staré deky, kterou jsem se roky chystala vyspravit, ale teď už se toho nikdy nedočká. Stáli jsme shromáždění u vchodových sloupů pod hořícím loučemi jako můry s papírovými křidélky, zhruba třicet lidí, jimž se srdce třepotala v hrudi.“

V neposlední řadě musím pochválit tu nádhernou obálku. Vydržela bych se na ni koukat hodiny.

Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelství Beta, u kterého můžete obě knihy Stacey Hallsové zakoupit.

Pokud by vás zajímal i předchozí román Naděje pro Fleetwood, přečtěte si moji nadšenou recenzi. Sledovat mě můžete i na instagramu, kam pravidelně přidávám tipy na čtení jako karin.knihomolka.



pondělí 2. srpna 2021

Lilie pro nevěstu (Teresa Simonová)

Teresu Simonovou (vlastním jménem Brigitte Riebe) si čeští čtenáři oblíbili už při vydání jejího prvního historického románu Krása a jed oleandru, mě osobně si získala druhým románem Růže a čokoláda, ve kterém se také prolíná historický příběh a ten ze současnosti.

Lilie pro nevěstu nás vůněmi přivábí do Kolína nad Rýnem, kde si v roce 2019 otevírá mladá maminka Liv parfumerii. Ale ne jen tak ledajakou. Liv má neobyčejně jemný čich, díky kterému umí vytvořit vůni přesně na míru zákaznice (no řekněte, nezajímalo by vás, jaká vůně by se hodila k vám?). Snaží se skloubit rozjíždějící se podnikání s péčí o malého syna, na kterého zůstala sama? Doufá, že bude Kolín jejím novým domovem, ale dávná rodinná minulost ji stejně dožene.

Ve druhé dějové linii psané z velké části formou deníkových zápisů mladé dívky Nellie se ocitáme taktéž v Kolíně nad Rýnem, ale mezi lety 1940–1945. Město čelí náletům, potravinové lístky sotva stačí k přežití a její bratr se zapletl do odbojové činnosti. Ale to, co mladinkou Nellie zaměstnává ze všeho nejvíc je pohledný kněz Benedikt. Může být láska ještě zakázanější?

pondělí 28. června 2021

Čeká nás nový Stephen King i reedice starých románů

 Je to tady – nejočekávanější ediční plán všech knihomolů a především fanoušků Stephena Kinga je tu.

NOVINKA Stephena Kinga

LATER (zatím ještě bez návrhu obálky, takže se modlete ke všem bohům, ať se povede, anebo vychází z originálu). A rovnou se klaňte překladatelům a redaktorům v Betě, protože Later v originále vyšel letos v březnu! A v listopadu si budeme moc vychutnat i českou verzi.

  • Předpokládané datum vydání: listopad 2021.
  • Rozsah: asi 250 stran, brožovaná.
    Jestli se taky ptáte, proč je to proboha brož, tak nejspíš proto, že vychází v edici Hard Case Crime (stejně jako Colorado Kid a Lunapark). V této edici najdete brožované kriminální romány s obálkami inspirovanými 50. a 60. léty. Možná jste to nevěděli, já se to taky dočetla až dnes, že Colorado Kid je volnou inspirací pro seriál Haven.
  • Anotace: Syn svobodné matky, Jamie Conklin, nechce nic víc než prožít obyčejné dětství. Ale Jamie není obyčejné dítě. Jamie se narodil s nadpřirozenou schopností, matka ho ale nabádá, aby to tajil. Může vidět to, co nikdo jiný nevidí, a naučit se to, co se nemůže naučit nikdo jiný. Ale cena za užití této schopnosti je vyšší, než si Jamie dokáže představit. Zjistí to ve chvíli, když ho detektiv vtáhne do pronásledování vraha.

A reedice kterých Kingovek nás čekají? 


  • Začíná se dotiskem Dolores Claiborneové (červenec 2021, brožovaná)
  • Christina (srpen, pevná vazba)
  • Mlha (září, pevná vazba) - konečně!
  • Žhářka (září, pevná vazba)
  • Pytel kostí (říjen, pevná vazba, krásná obálka)
  • Blaze (listopad, brožovaná)
  • Kouzelné pírko pro Gwendy (listopad, pevná vazba) - King je autorem předmluvy k pokračování knihy Kouzelná skříňka pro Gwendy.
A protože všechny tyhle Kingovky už mám(krom nové Gwendy), poprosila jsem si ještě o Lilie pro nevěstu od Teresy Simonové, která mě okouzlila už románem Růže a čokoláda.

A samozřejmě i o nový historický román Stacey Hallasové (autorky Naděje pro Fleetwood) s názvem Nalezenec.
Takže se máme na co těšit. :)

středa 23. června 2021

Kecky (Conversky) – buď je milujete, nebo nenávidíte

Když se zeptáte někoho, kdo mě zná, jaké tři věci ho v souvislosti se mnou napadnou, nejspíš to budou knihy, rock a kecky. Nejlíp červené, ty fakt můžu. Takže když mi z Bonami navrhli, ať napíšu v rámci soutěže článek o botách, nebylo nad čím váhat. Já kecky totiž miluju ještě víc, než Carrie Bradshaw lodičky od Manola Blahnika (to jsem si musela vygooglit). Ty se totiž nedají nosit ke všemu.

Tak to jsou naše krásky


Ke keckám jsem si cíleně našla cestu někdy v osmé třídě, kdy jsem se totálně zbláznila do Paula Walkera, který je v sérii Rychle a zběsile o rychlých autech (jo, tenkrát šlo v těch filmech opravdu hlavně o tuning) nosil. A taky jsou rockové, takže i když jsem Nirvaně a Kurtu Cobainovi propadla až o pár let později, mám takový pocit, že kluci z My Chemical Romance a Green Day je nosili a ty už jsem tenkrát znala/žrala.

Takže kecky (Conversky) buď milujete, nebo nesnášíte, ale nic mezi tím. Jestli právě koukáte na gif na pravoboku, tak ano, já si je vzala na maturitní ples a ano, vdávala jsem se v nich. Což v dnešní době už není nic zas tak výjimečného, kdyby kecky neměla i půlka svatebčanů. Řeknu vám, že ty společné hromadné fotky vypadají skvěle a zlanařila jsem do tenisek i moje rodiče :). Matka nevěsty v keckách – to už cool je.