Dvůr trnů a růží (Sarah J. Maas)

Krása i krutost vílího světa 

„Buď vděčná za své lidské srdce, Feyre. Lituj ty, kdo necítí vůbec nic.“

Devatenáctiletá Feyre se musí postarat o rodinu a tak vyráží do lesa na lov. Tam zpozoruje obřího vlka a zabije ho. O pár dní později ji z domu vyvleče podivný zvířeti podobný tvor. Zabitím vlka, který byl proměněnou vílou, porušila Úmluvu a má dvě možnosti: odejít se zvířetem na vílí území nebo zemřít. Feyre odchází do světa za zdí a poznává netušenou krásu Jarního dvora i lásku. Ale ve světě víl pro ni není bezpečno.

Retelling Krásky a zvířete mě příjemně překvapil. Bála jsem se, že to bude kýčovité nebo naivní, ale Maasová mi už během prvních kapitol dokázala, že je zručná vypravěčka a při čtení scény s vlkem jsem měla pocit, jako bych se dívala na film se zpomalenými záběry. Dvůr trnů a růží byl dokonale vyvážený: akční, romantický, vášnivý, smutný, tajemný, temný, zářivý, kouzelný. Tak akorát.

Co se týče hlavní hrdinky Feyre, ta by si občas zasloužila, aby ji něco sežralo (k čemuž neměla párkrát daleko). Nejvíc mě to naštvalo ve chvíli, kdy jí bylo řečeno, ať zůstane za každou cenu jednu noc v domě, protože venku pro ni nebude bezpečno a hádejte co? Jasně, že se ven vyplížila. Ale na druhou stranu měla ryzí srdce a smysl pro spravedlnost. A líbilo se mi, jak se nechává okouzlit barvami.

Zvíře - vílí pán Tamlin – byl zprvu docela nerudný a hrůzu nahánějící, ale pod tou tvrdou slupkou byl hebký kožíšek. Musíte si ho zamilovat. Alespoň nějakou jeho část. Bavil mě i jeho rudovlasý vílí společník Lucien - s proříznutou pusou a kupou kuráže. Rhysand z Nočního dvora mě zatím nechává chladnou, protože mé srdce samozřejmě patří Tamlinovi, ale myslím, že druhý díl mi ještě ukáže.

Poslední část v sobě měla něco z Hunger games a pohádek (třeba motiv tří nebo hádanky a odpovědi, která může všechny vysvobodit). A ten konec jsem nečekala a tak to má být.

Sarah J. Maasová celosvětově prorazila fantasy sérií Skleněný trůn a Dvůr trnů a růží je neméně populární. Druhý díl Dvůr mlhy a hněvu je podle hodnocení ještě lepší, než první díl, takže dnes si ještě jedničku pořádně vstřebám a zítra začnu další čtení. Tak pokud máte rádi víly, magii a romantiku s pořádnou dávkou vášně a bolesti, je to čtení přesně pro vás.

„Protože mě tvá lidská radost fascinuje - to, jak věci prožíváš v krátkém čase, který ti byl určen na tomto světě, tak prudce a hluboce a vše najednou, je úchvatné.“