pondělí 21. září 2020

Balada o ptácích a hadech

Aneb jak se Snow prohnilým stal

„Co se děje v aréně? Lidskost obnažená na dřeň. U splátců i u vás. Jak rychle mizí civilizační návyky. Všechny způsoby, vzdělání, rodinné zázemí, všechno, na co jste hrdý vmžiku zmizí a odhalí se, kým ve skutečnosti jste. Kluk s kyjem, který utluče jiného kluka k smrti. Takové je lidstvo v přirozeném stavu.“

Nechť započnou desáté Hladové hry. Tvůrci her je trochu vylepšili - každý splátce dostane vlastního trenéra - kapitolského chlapce nebo dívku z posledního ročníku univerzity. Ti je sice nebudou učit bojovat, ale když je správně „odprezentují“ divákům, můžou pro ně získat sponzorské dary ve formě jídla a pití. I to může zajistit splátci výhru, protože ještě před umístěním do arény jsou děti z krajů drženy v nelidských podmínkách v kleci. V zoo. To vypovídá dost o tom, jak je Kapitol schopen odpouštět.


Coriolanus Snow se chopí příležitosti a štěstí stojí při něm, když se z jeho splátkyně z dvanáctého kraje vyklube docela zajímavá osobnost. Lucy Gray na sebe přitáhne pozornost hned při Sklizni, když nejdřív po jiné dívce hodí hada, a pak na pódiu působivě zazpívá. Hudební vlohy by jí mohly zajistit sponzory, ale v aréně moc nepomůžou. Naštěstí je Lucy nadaná intrikářka a mladý Snow jejímu půvabu podlehne také.

Můj první dojem, když jsem knihu vybalila? Teda to je bichle! Konkrétně 504 stran! Moje knihomolské srdíčko zaplesalo, protože tím pádem mi příběh dýl vydrží.

očekávání? Trilogii Hunger games jsem přečetla hned několikrát, a proto mi bylo jasné, že přečíst přes pět set stran o jednom z největších padouchů asi nebude úplně jednoduché prostě proto, že se s ním neztotožním. Ale ejhle. Collinsová mě dokázala tak zmanipulovat, že jsem mu první půlku knihy fandila, protože nebyl až tak zkažený. Nebo jo?

Tato recenze je plná otázek, protože přesně taková je i Balada o ptácích a hadech. Tentokrát se vypráví ve třetí osobě a v minulém čase, takže i když můžeme nahlédnout do Coriolanusovy hlavy (není kniha tak dlouhá i proto, že má hlavní hrdina šíleně dlouhé jméno?), pořád si nás může trochu povodit podle toho, jak sám chce. A on rád lidmi manipuluje.


A co se mi
nelíbilo? Třetí část knihy byla zbytečně zdlouhavá a konec mi s mírným pousmáním připomínal spíš část z Osvícení od Kinga. Taky mi vadily přepisy zpívaných písní a jejich rozbory mladým Snowem, protože to prostě zdržovalo. A do třetice - nevadilo by mi ani víc akce v aréně, kde se většina splátců spíš porůznu schovávala.

Proč si přečíst Baladu o ptácích a hadech?


1.            Dozvíte se mnoho zajímavého o vývoji her i o tom, kde brali Tvůrci inspiraci.

2.           Poznáte zchudlého studenta Snowa, který nemá ani na novou košili, ale hlavu má plnou snů, které neváhá uskutečnit za jakoukoli cenu. Snow vždycky vítězí. Nemůžu vám slíbit, že si ho zamilujete, ale určitě pochopíte, proč…

3.          Lucy Gray byla úžasná a okouzlující hrdinka, taková femme fatale v pestrobarevné sukni a s hadem v kapse. Podaří se drobné dívce vyhrát Hladové hry? A bude její láska ke Coriolanusovi silnější, než jeho ctižádostivost.

 Balada o ptácích a hadech je o něco filozofičtější, než původní trilogie a musím říct, že postava Snowa mi dokonale zamotala hlavu. Takže vám ji vřele doporučuji. Některé myšlenky se ve mně budou ještě dlouho ozývat.

1 komentář:

  1. Že bych si ji po přečtení této recenze přece jen přečetla? ☺

    OdpovědětVymazat

Díky za komentář. Sleduj mě i na instagramu, ať ti neunikne žádná novinka.