Stephen King: Outsider (Skutečnost je tenký led).
Malým městečkem v Oklahomě otřese hrůzná vražda chlapce. Místní policie tak otřesný čin nepamatuje. Detektivu Ralphu Andersonovi nedělá problém najít zločince - je jím místní trenér baseballové ligy. Mají několik očitých svědků, kteří si jsou naprosto jisti, že ho viděli nejen v blízkosti zabitého chlapce, ale i v šatech od krve večer po vraždě. Ale Terry Maitland má neprůstřelné alibi - v den zločinu byl v jiném městě na konferenci a dokonce je i na videozáznamech z té doby. Zároveň se ale jeho otisky nachází na místě činu. Policisté jsou postaveni před nevysvětlitelnou záhadu a začínají uvažovat nad tím, že měl Kouč T komplice nebo snad dokonce dvojče. Jak je možné, aby byl jeden člověk na dvou místech zároveň?
„Je přece s dětmi pořád, proboha. S mladými kluky! Kdyby ještě někoho zabil, nikdy si to neodpustíme, bez ohledu na to, že přijdeme o práci."
Ralph měl už teď problém odpustit si, že to neviděl dřív. Nedalo se předpokládat, že se tomu chlapovi podívá do očí u příležitosti nějakého grilování na závěr baseballové sezóny Malé ligy a uvidí v nich, že uvažuje o nějakém zvrhlém zločinu, že v sobě tu myšlenku živí a hyčká si ji a sleduje, jak roste...
Stephena Kinga jistě nemusím nikomu představovat. Už čtyřicet let píše jeden bestseller za druhým a má miliony fanoušků po celém světě. Daří se mu propojovat nadpřirozeno s reálnými prvky a nejinak je tomu i v nejnovějším Outsiderovi. To, co na prvních sto stranách působí jako detektivní thriller, se postupně proměňuje v pátrání po nadpřirozenu. King pak ústy Holly Gibneyové (ano, je to ta rozpolcená dáma ze série knih o Billu Hodgesovi) nabádá čtenáře, aby přestali spoléhat jen na vlastní rozum a ukazuje jim, jak zdánlivě jasný případ plný jasných důkazů může být propojen se světem mimo naše chápání.
„Skutečnost je tenký led, ale mnozí lidé na něm bruslí celý život a nikdy jím nepropadnou."
King je mistr dialogů a znovu mi to dokázal v první části knihy, kde se kapitoly ze života ve Flint City střídají se záznamy výpovědí svědků. Jako vždycky nechybí ani odkazy na populární kulturu, rockovou hudbu, knihy a poznámky k současné politické situaci v U.S.A. Tyhle drobnosti dokonale dotvářejí atmosféru. Konec knihy je pěkně strašidelný přesně tím způsobem, jaký mám ráda (a to si pak vezmete s sebou knížku i do vany, protože musíte vědět, jak to dopadne!).
Pozastavit se musím nad názvem Outsider - vážně tady šlo o člověka vyřazeného ze společnosti nebo spíš cizince? Je to trošičku zavádějící, protože tady vážně žádný Losers´ club nebyl.
Hodnocení: 95 %
Začátek byl pro mě mírně rozpačitý - pořád jsem čekala, kdy už King vytáhne ze skříně toho strašáka. A on ho tam měl celou dobu. Všichni, kdo máte rádi tenhle typ jeho knih (o malém městečku a velkých hrůzách) sáhněte po Outsiderovi bez váhání. Když se asi v polovině příběhu k detektivům (trochu nemastným a neslaným, snad kromě Ralpha) přidá i Holly se svými fóbiemi a bystrými postřehy (ta holka je prostě skvělá!), najednou má vyprávění ten správný šmrnc.
Kingova tůň inspirace se zdá být bezedná.
Za recenzní výtisk velmi děkuji nakladatelství Beta (jsem váš fanoušek číslo 1!). Tak neváhejte a knihu si kupte.
Stephen King: Outsider. Pavel Dobrovský - BETA s.r.o., Praha, 2019. Vydání první.
„Je přece s dětmi pořád, proboha. S mladými kluky! Kdyby ještě někoho zabil, nikdy si to neodpustíme, bez ohledu na to, že přijdeme o práci."
Ralph měl už teď problém odpustit si, že to neviděl dřív. Nedalo se předpokládat, že se tomu chlapovi podívá do očí u příležitosti nějakého grilování na závěr baseballové sezóny Malé ligy a uvidí v nich, že uvažuje o nějakém zvrhlém zločinu, že v sobě tu myšlenku živí a hyčká si ji a sleduje, jak roste...
Stephena Kinga jistě nemusím nikomu představovat. Už čtyřicet let píše jeden bestseller za druhým a má miliony fanoušků po celém světě. Daří se mu propojovat nadpřirozeno s reálnými prvky a nejinak je tomu i v nejnovějším Outsiderovi. To, co na prvních sto stranách působí jako detektivní thriller, se postupně proměňuje v pátrání po nadpřirozenu. King pak ústy Holly Gibneyové (ano, je to ta rozpolcená dáma ze série knih o Billu Hodgesovi) nabádá čtenáře, aby přestali spoléhat jen na vlastní rozum a ukazuje jim, jak zdánlivě jasný případ plný jasných důkazů může být propojen se světem mimo naše chápání.
„Skutečnost je tenký led, ale mnozí lidé na něm bruslí celý život a nikdy jím nepropadnou."
King je mistr dialogů a znovu mi to dokázal v první části knihy, kde se kapitoly ze života ve Flint City střídají se záznamy výpovědí svědků. Jako vždycky nechybí ani odkazy na populární kulturu, rockovou hudbu, knihy a poznámky k současné politické situaci v U.S.A. Tyhle drobnosti dokonale dotvářejí atmosféru. Konec knihy je pěkně strašidelný přesně tím způsobem, jaký mám ráda (a to si pak vezmete s sebou knížku i do vany, protože musíte vědět, jak to dopadne!).
Pozastavit se musím nad názvem Outsider - vážně tady šlo o člověka vyřazeného ze společnosti nebo spíš cizince? Je to trošičku zavádějící, protože tady vážně žádný Losers´ club nebyl.
Hodnocení: 95 %
Začátek byl pro mě mírně rozpačitý - pořád jsem čekala, kdy už King vytáhne ze skříně toho strašáka. A on ho tam měl celou dobu. Všichni, kdo máte rádi tenhle typ jeho knih (o malém městečku a velkých hrůzách) sáhněte po Outsiderovi bez váhání. Když se asi v polovině příběhu k detektivům (trochu nemastným a neslaným, snad kromě Ralpha) přidá i Holly se svými fóbiemi a bystrými postřehy (ta holka je prostě skvělá!), najednou má vyprávění ten správný šmrnc.
Kingova tůň inspirace se zdá být bezedná.
Za recenzní výtisk velmi děkuji nakladatelství Beta (jsem váš fanoušek číslo 1!). Tak neváhejte a knihu si kupte.
Stephen King: Outsider. Pavel Dobrovský - BETA s.r.o., Praha, 2019. Vydání první.
Knihu už mám doma a jdu číst, jsem zvědavá 😁
OdpovědětVymazatKnihu neznám, ale dost mě zaujala. Tenhle typ knih mám ráda, tak po něm určitě šáhnu ;ú
OdpovědětVymazat