Ulrich Alexandr Boschwitz: Cestující

Bludný Žid německých drah

Píše se rok 1938. Otto Silbermann je bohatý židovský obchodník v Německu. Jeho vyprávění začíná bezprostředně po pogromech na Židy a končí o několik dní později. Silbermannovi se podaří na poslední chvíli uprchnout z vlastního domu před příslušníky strany, manželku nesmí navštěvovat, přijde o možnost podnikat, rozhádá se s dlouholetým přítelem a spolupodílníkem obchodu, a tak se značným obnosem peněz v aktovce usedá do vlaku z Berlína do Hamburku. Jeho vnitřní neklid se alespoň při cestách napříč Německem trochu zmírňuje a on v kuřáckých kupé dumá o nesvobodném životě, který ho čeká. Zdá se, že situace je bezvýchodná a je jen otázkou času, kdy bude dopaden a odveden do koncentračního tábora. Zároveň na svých cestách potkává různé lidi s různorodými názory.

„Třeba mě v noci vytáhnou z postele, a když u toho budu dělat hluk a podráždění hosté otevřou dveře svých pokojů a zeptají se pokojské, co se tam děje, odpoví jim: ,Ale nic. Jenom právě zatýkají Žida. To je celé.‘ A oni pak možná odvětí: ‚Aha... Ale musí u toho dělat takový rámus?‘ Všichni tihle spáči nechtějí být rušeni...“

V Cestujícím je důraz kladen na Silbermannovy vnitřní monology a také dialogy, které vede s neznámými lidmi ve vlaku a několika přáteli po kavárnách. Autorovi se podařilo stvořit dokonale vnitřně rozervaného hrdinu, který není schopen se rozumově vypořádat s absurdností situace, do které se spolu s celým židovským národem dostal. Mísí se v něm pocity beznaděje, které hned střídá naděje nebo vztek. Ocitá se ve víru emocí. Žene se napříč městy hledajíc řešení svých problémů a hned zase prchá na nádraží a jede hledat bezpečí dál, ale nakonec se jen točí v kruhu, ze kterého není útěku. Pokusí se i o ilegální přechod přes hranice, ale je zadržen strážnými.

„ ‚Já ale zpátky nejdu! Žádám, abyste mě zavedli ke stráži. Není to přece moje vina, že jsem musel ilegálně překročit hranice. Pronásledují mě.‘

‚Není to ani vina Belgie. Je nám líto...‘

Přešli přes silnici. Silbermann se znovu zastavil."

Na jednu stranu ho deprimuje lhostejnost nežidovských Němců, na druhou stranu se i sám přistihne, že vzhledem k okolnostem se za svůj původ stydí. Ve vlaku však nepotkává jen přisluhovače režimu a vyděšené přihlížející, ale i empatické lidi ochotné pomoci za cenu vlastního bezpečí.

Kniha je částečně autobiografická, jak se dozvídáme v doslovu německého vydavatele. Byla napsána během čtyř týdnů bezprostředně po listopadových pogromech a již na jaře 1939 vyšla v londýnském nakladatelství, o rok později v Americe. Na vydání v rodném jazyce si musela počkat až do roku 2018. Talentovaný spisovatel, Ulrich Alexandr Boschwitz, umírá v sedmadvaceti letech na lodi potopené německou ponorkou. 

Hodnocení: 100 %

Po osmdesáti letech od prvního vydání se nám do rukou dostává mimořádný román s psychologickými prvky. V mnohém mi připomněl Weilův Život s hvězdou. Rozhodně vyniká mezi ostatními romány s židovskou tematikou. Navíc motiv nelegální imigrace je v současné době aktuální. Knihu mohu doporučit milovníkům napínavého a propracovaného čtení.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Kontrast a zejména jejich marketingové specialistce za doporučení. Knihu zakoupíte na eshopu. 

Ulrich Alexandr Boschwitz: Cestující. Praha, Kontrast, 2019. 288 stran.