Karin knihomolka

Pomozte vydat neobyčejnou young adult knihu s příměsí slovanské mytologie. Koupíte zde:  https://1url.cz/kzk9P „Ohlédnu se  zpátky do zahrady a zaváhám opravdu je na malou chvíli, než se protáhnu mezi keři a začnu  se po zdi škrábat nahoru. V místě, kde je zeď nižší, se hodně drolí. Moje nízké lakované  polobotky budou samá omítka a cihlová suť, až se dostanu nahoru, ale já prostě musím vědět, co je za ní. Když se konečně prsty zachytím za nejvyšší cihlu a přitáhnu se na vrchol,  světlušky se rozletí na všechny strany a já zatajím dech. Pode mnou je město. Tedy ne doslova, nejbližší osvětlenou budovu vidím tak tři sta možná pět set metrů od zdi,  ale je tam. Žádná zamořená oblast, žádná radiace, žijí tady lidé. Bez rozmýšlení seskočím dolů a rozběhnu se za nimi.“ Vítejte ve Spojené Evropské federaci, která vznikla po třetí světové válce. Část Země je stále neobyvatelná kvůli radiaci , část obývá chudina ve slumech, která se odmítla podř...

„Bez emocí jsem zamířil k mrtvé věci, na níž hmyz pořádal svůj banket hříchu, kterému jako obvykle vládly obžerství a chtíč.“ Zakhar, chlapec odložen na prahu sirotčince a „opečováván“ otcem představeným nepatřičným způsobem se dostává do učení čaroděje Azarova. Po tři roky mu byl po ruce a zároveň se ho stranil a spoustu času věnoval samostudiu... Dokud mu cestu nezkřížil démon. Hlavní antihrdina je dost netradiční, plný rozporů a vnitřních démonů. Chlapec, který vyrůstal bez rodičů a bez lásky. Otec Horin a jeho velké ruce v něm vypěstoval fóbii z fyzického kontaktu. Byl přemýšlivý, ambiciózní a zkažený.  Přiznám se, že se mi hlavní hrdina dostal pod kůži a otevřel některé staré rány nebo chcete-li dveře, které měly zůstat zavřené. O to víc se mě celý příběh dotkl a dokonce přivodil nejednu noční můru . Na hraně temnoty se odehrává ve stejném universu jako prvotina autorů Nevyzpytatelné jsou cesty osudu. „Zvláštní pocit, slyšet plynout zrnka z přesýpacích hodin ...

Vtipné čtení o šílené cestě Francií po stopách nejfamóznějších jídel. Na kole! Autorka přespávala pod stanem nebo v nejlevnějších motelech, aby si za ušetřené peníze dopřála opravdu kvalitní jídlo. Je to skvělá sonda nejen do francouzské kuchyně, ale i mentality. „V nabídce je několik sezonních specialit - crêpe s divokým chřestem, vepřovou krkovicí z místního chovu a parmazánem, s plžem, pyré z hlíz krabilice a chřestu - navíc ke standardnímu jídelníčku, na kterém je 48 položek, od hemenexu až po mořské řasy a hřebenatky. Začínám panikařit, stejně jako když jsem byla konfrontována se všemi těmi ústřicemi a chvíli koketuji s myšlenkou, že bych si pod záminkou výzkumu objednala všechno.“

Růžová vila, ty nejlepší čokoládové pralinky a krabička ukrývající rodinná tajemství. Zámek, červen 2020 Poslední dobou mám pocit, že se nedokážu pořádně uvolnit, že nemám čas odpočívat a tak jsem sáhla po románu, který sliboval příběh několika generací žen, jejichž životy poznamenala doba, do které se narodily a především světové války. Přiznám se, že jsem si moc neodpočinula, protože jsem nějakých tři sta šedesát stran přečetla na tři zátahy, z nichž ten poslední končil asi třicet minut před půlnocí.  Nemohla jsem ji odložit. Prostě nemohla. Tak nějak by asi vypadal můj deníkový záznam týkající se knihy Růže a čokoláda. Anna po dědečkovi zdědila nejen nádhernou vilu, kterou nákladně spravila, ale i mimořádné nadání tvořit z čokolády malé zázraky . Vlastní v Drážďanech dvě čokoládovny a zbytek volného času věnovala osázení zahrady u vily. Zatoužila si splnit přání a nasázet do hlíny stovky růží, jako tomu bývalo dřív. Život jí změnila kovová krabička , ktero...

Je to tak skvělé proto, že Lednická píše o tom, co zná. „Strnulost netrvá dlouho. Barbora ví, že jednou se pravdu stejně dozvědět musí, a tak pevně semkne rty, zhluboka se nadechne a pokračuje dál, teď už však raději s pohledem upřeným na špičky bot. Není přece nutné myslet hned na nejhorší! Pawel s Karlem mohli jenom uvíznout pod zemí, můžou být nahoře a pomáhat zraněným, můžou být sami zranění… Dokud nevyšlape ten zatracený kopec a nezeptá se, nemá smysl o ničem přemýšlet. Modlit se, to jediné smysl má. A jít co nejrychleji.“ Barbora, Ludwík, Julka, Barka - hlavní hrdinové, jejichž propletené  osudy sledujeme téměř třicet let . Barbořin příběh začíná v roce 1894 během solné pouti, na kterou se vydala po boku dalších žen z Karwiné, navíc ještě s jedním dítětem v břiše a dalšími dvěma po boku. Ačkoli jí to stojí nemálo sil, podaří se jí pouť dokončit. Je to silná žena uvyklá drsnému životu v hornickém kraji. S lecčím se popasuje a nestěžuje si. Pak jí ale důlní ne...

Hříšní světci jeden čas rozhýbaly bookstagramerské vody a četli je snad všichni . Tedy až na ty z nás, kteří, jakmile je poprask kolem nějaké knihy příliš velký, ji okatě ignorují a přečtou si ji, až vášně kolem opadnou. Ale úplně volné mi to nebylo, jen bylo tolik jiných knih, které jsem právě musela číst a kupovat, že se na Hříšné světce dostalo až teď. Hříšní světci mají dva hlavní hrdiny , kteří se ve vyprávění střídají a pochopitelně stojí na opačných stranách barikády. Doslova. Kaljazin a Tranavie proti sobě stojí v příliš dlouho trvající válce, která ničí obě země. Naďa je poslední ze svatodějů - lidí vyvolených bohy. Je vychovávána v klášteře, kde jí učí pokoře, úctě a také, vzhledem k probíhající válce, základům boje a magie. Naděžda totiž umí mluvit s bohy, kteří jí propůjčují své schopnosti. Serafín je tranaviánský princ , ale do zhýčkanosti má daleko. Je válka a on většinu času tráví po boku svých jednotek na bitevním poli. I on je obdařen magickými schopnostmi, ale ...

Tentokrát začnu netradičně, a to zkopírovanou anotací, protože ta skvěle vypovídá o obsahu knihy. „ Rozmarní bohové usedli opět ke stolu, aby rozehráli další ze svých tragikomických her. Osudy tří smrtelníků se nečekaně protnou na území Danrijského království. Jedné z největších říší v západní části Estellského kontinentu, kde vedle sebe po dlouhá staletí žijí lidé, nelidé i bytosti, pro něž v dnešním jazyce již nemám e jmen. Pipin, prostoduchý elfí kouzelník, odchází s důležitým posláním do drsného světa, rozprostírajícího se za hranicemi rodné vesnice. Cestou potkává Eiri, zlodějku toužící zažít opravdové dobrodružství a Sebase, hraničáře ženoucího se pouze za pomstou a penězi. Nesourodá trojice dostává nabídku, která se prostě neodmítá. Blyštivé zlaťáky jsou koneckonců nejenom potěchou oka všech hrabivců, ale je jich zapotřebí i pro každodenní přežití. Získat je, už tak snadné ovšem není a čím více po nich srdce jednoho prahne, tím vyšší cenu za to musí zaplatit. Nevyzpytate...