5 knih Stephena Kinga, které si musíte přečíst, než půjdete do kina

Jakou knihu přečíst od Kinga jako první?

Sleduji Knižní závisláky (taková prima facebooková skupina pro knižní maniaky) a neušly my množící se dotazy na knihy Stephena Kinga a konkrétně TO. Jelikož jsem fanynka číslo 2 (hned po Annie Wilkesové), začala jsem se na dotazy odpovídat. Erudovaně a objektivně, samozřejmě. 😉

TO jsem odložil na straně 100

Než se začnete vznášet spolu s ostatními diváky při promítání druhé části filmového zpracování To, pravděpodobně sáhnete i po knize (pokud rádi čtete a pak si v kině mumláte, že kniha byla lepší než film).

To je opravdu dlouhý román čítající 1096 stran, 5 částí a hned 7 hlavních hrdinů. Zároveň je to dokonalá přehlídka Kingových vypravěčských darů.

Z počtu stran vyplývá, že úvod je o něco obsáhlejší, než jste zvyklí u běžně dlouhého románu. King vás musí seznámit se všemi hrdiny a jejich letními dobrodružstvími, než vypustí klauna z kanálů…

A To je na čtenáře Kingem dosud nepoznamenaného možná příliš velké soustoto (nikoli čtenář pro něj, protože ono má opravdu veeelkou pusu).
Jednak je opravdu skličující a druhak vyžaduje opravdu soustředěné čtení.

ALE kniha je jedinečná, protože dokonale mapuje dětský svět fantazie a nestvůr, které jsou vlastně jednou jedinou. Zároveň se v ní kumulují sociologické nešvary společnosti, před kterými byste raději zavřeli oči - týrání dětí, nejdrsnější formy šikany, homofobie a pobožnůstkářství. Takže za ty hodiny čtení rozhodně stojí.
Jestli jste zvědaví, o čem kniha opravdu je, doporučuji přečíst perfektně převyprávěný děj na Wikipedii

Následuje pět knih, které byste si měli přečíst, než se postavíte zubatému klaunovi.


King není vůbec takový brutus?

Začněme tím nejstrašidelnějším, co mám na polici knihovny - Prokletí Salemu. Po přečtení jsem si na kliku pokojíčku pověsila křížek, druhý na krk a bála jsem se spát při otevřeném okně ještě pěknou dobu. Tyhle pocity ve mně zůstaly doteď. Div, že jsem nezačala skupovat stříbrné kulky, jestli by teda vůbec k něčemu byly.
King pozval do již zkaženého malého města kdesi v Maine pár upírů a ubytoval je ve venkovském sídle. Každou noc pak upírů ve městě přibývá. A nakonec ani nevíte, jestli nejsou na vině sami obyvatelé Salemu.


Bylo, nebylo, v jednom horském hotelu trochu strašilo (ve věži Jacka Torrance).

Du, du, du, du, du... REDRUM

Miluju Osvícení (i to Kubrickovo filmové, protože Nicholson je famagor jak vyšitej). A kniha je mnohem lepší (nečekaně!). Byla to první kniha, u které jsem se tak strašně bála, že jsem ji musela odložit na stůl a prchnout.

Osvícení je především o vztazích mezi členy rodiny Torrancovy.  Jack, středoškolský učitel, svoji frustraci kompenzuje pitím martini. Když ho ze školy propustí, „štěstěna" mu přihraje místo zimního správce hotelu Overlook. Vezme manželku, pětiletého syna Dannyho a vyrážejí do hor. Budou mít spoustu času pro sebe a dost je překvapí, že v hotelu nejsou tak úplně sami. Jack si s sebou přiveze do skříně hromadu kostlivců. Danny, obdařený nadpřirozenými schopnostmi, bude bojovat nejtěžší boj ve svém životě - bude stát nejen proti prokletému hotelu ale i vlastnímu otci. A vy v ševelení severáku možná uslyšíte kroky… A možná to budou kroky naděje.

Nemáte plány na listopadové víkendy? Nenechte si v kině ujít Doktora Spánka, zdařilé pokračování příběhu o Dannym Torrancovi.

Fanynka číslo 1 má po ruce sekeru.

Misery je napínavý psychologický román odehrávající se v jednom pokoji. Spisovatel Paul Sheldon se po autonehodě probouzí v domku u bývalé zdravotní sestry Annie Wilkesové (nebojte se, tady soupis postav končí), čistě náhodou velké fanynky jeho románů o Misery, které ale skončily smrtí hlavní hrdinky. S tím se Annie nehodlá smířit, a tak přemluví Paula, aby napsal další díl a hrdinku vzkřísil. A spisovatel nemá příliš na vybranou, protože jeho ošetřovatelka má dost drsné metody přemlouvání…

Tentokrát tu nejsou upíři, čarodějové, bubáci, ale monstrem je vlastně obyčejný člověk. King prohlásil, že kniha není jen o potrhlých fanoušcích, ale i o kokainu, na němž byl závislý.
Až knihu dočtete, pusťte si film s Batesovou v hlavní roli. Nebojte se, bude to brutus.

Cesta je dlouhá a ka je kolo.

Magnus opus Stephena Kinga je bezesporu série Temná věž. Netuším, kolikrát jsem v knihovně vzala do ruky Pistolníka, přečetla si anotaci a zase ho vrátila do poličky. Westerny? To není nic pro mě. Půjčila jsem si ho až jako úplně poslední knihu od Kinga a změnil mi život. Temná věž se totiž souvisí v podstatě se vším, co kdy King napsal. Stvořil komplexní svět s vlastní mytologií srovnatelný s Pratchettovou Zeměplochou nebo Středozemí od Tolkiena. 

Pistolník Roland je poslední z legendárních pistolníků ve světě, který se hnul. Má jediný smysl života - dojít k Temné věži - stavbě, v níž se prolínají všechny světy. Cestu k ní zná muž v černém, kterému je Roland v patách. Ale odpovědi něco stojí. 

Western, postapokalypsa, fantasy, magie. Ačkoli je první díl trochu vleklý, je to skvělý úvod do jiného světa. Po dočtení hned sedlejte koně na pokračování. A tentokrát mám důležitou radu - film si určitě nepouštějte.

Je libo povídky?

Hrůza číhá i tam, kde to nečekáte. Třeba ve sbírce Noční směnakterou jsem před nějakou dobou recenzovala a mimochodem hned první z nich je zase upířina. King nezapomene ani zadrnkat na struny pravých dětských děsů z otevírajících se skříní v pokoji nebo pole plného vysoké kukuřice. Jednoznačně jeho nejlepší povídková sbírka. A pokud máte raději víc stránek, sáhněte po Mlze. Vřele doporučuji povídky Jaunt, Nezmar a Mlha.


A jakou pětici knih byste začínajícím Kingofilům doporučili vy?

Sledujte mě i na facebooku, kde právě běží soutěž o knihy.

Komentáře

  1. Přemýšlím, čím jsem začínala já. Mám pocit, že to byla Zelená míle (kterou považuju za jednu z nejlepších Kingovek) nebo Holčička, která byla slabší, ale pro začátečníky vhodná, řekla bych :-). To se mi zatím líbilo asi nejvíc, hlavně kvůli té super partě Smolařů. Nezatratila jsem ji ani po tom pedofilním konci... to je prostě King no, s tím se musí trochu počítat :-D. Film se mi nelíbil vůbec, ale ještě mě čeká druhá polovina, tak uvidíme. Osvícení jsem musela na pár měsíců přerušit, vždyť víš, jsem srab :-D. Prokletí Salemu jsem odložila, protože mě nudilo, možná jsem jen na to neměla náladu. A Misery si chci přečíst už hrozně dlouho, jen se k tomu pořád nějak nedostávám :-D. Celkově mám teď s Kingem pauzu. Nejspíš proto, že čekám na nějaké klidnější období, kdy mi nebudou vadit nějaké ty strachy navíc :-).

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Díky za komentář. Sleduj mě i na instagramu, ať ti neunikne žádná novinka.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Šikmý kostel (Karin Lednická)

Antivirový šátek nanoSPACE - vyzkoušeno

10 důvodů, proč číst fantasy Dvůr trnů a růží