Karin knihomolka

Talia Edenová se po studiích vrátila domů do Quincy. Milovala to město a vrátila se, aby se odvděčila místní komunitě a třeba se i stala opravdu respektovanou lékařkou. Jenže v nemocnici je alespoň zatím pro všechny „jen“ Talia, dcera Harrisona Edena. Ale to nevadí, s tím se dokáže vypořádat.  A pak, po dalším náročném dni v práci, ho uvidí stát přímo v nemocnici – Fostera, muže, který ji nepředstavitelně zradil a ublížil jí. A teď je tady, v jejím rodném městě, aby jí všechno vysvětlil.  Vyslechne ho někdy?  Odpustí mu, až se dozví pravdu, nebo je příliš pozdě?  Sedm let je vážně dlouhá doba. Přiznám se, že tahle série mi učarovala – a to prosím pěkně romantiku skoro vůbec nečtu . Jenže Devney Perry vážně umí psát (jak ukázala už v sérii Clifton Forge ). Hlavní hrdiny této série, šest sourozenců Edenových , vykreslila tak věrně, že máte pocit, že je doopravdy znáte. A že je taky dost možná tak trochu milujete. Ano, mě si zatím nejvíc získal druhý díl téhle série ...

„Nad ránem a o noc dřív, tommyknockeři, tommyknockeři, zaťukali u dveří.“ Kniha, která je z poloviny geniální a z poloviny… zbytečně dlouhá. A dokonce i sám King to přiznává. Moje první letošní přečtená kniha, moje první letošní Kingovka a... jo, budu upřímná, tahle vážně měla být o půlku kratší . Při čtení některých pasáží (čítajících desítky stran) mi běželo hlavou jen: sorry, sai Kingu, nevím, co jste zrovna šňupal, ale vážně vážně nepotřebuju popis zařízení ve sklepě na dvanáct stránek a ani jsem si nedělala statistiku o tom, komu všemu v Heavenu postupně vypadaly zuby a kolik. O tom to přece není. Přiznám se, že jsem s tím pocitem, docela bojovala. Je to přece Stephen King. Kinga miluju. Tak třeba je to mnou, že mi Tommyknockeři místy úplně nesedli. Jenže já měla podle všeho úplnou pravdu . Když jsem si totiž dneska otevřela moudrou knihu Stephen King: Kompletního průvodce životem a dílem od Beva Vincenta, kde je u Tommyknocerků citovaný sám King, zjistila jsem, že: „Na jaře roku...

On je samotář, kuchař s neuvěřitelným talentem a minulostí, kterou si pečlivě chrání. Ona je mladá matka hledající nový začátek pro sebe a svého malého syna. Potkají se v malebném Quincy, městečku ukrytém pod vrcholky Montany – a hádáte správně, od první chvíle mezi nimi začnou lítat jiskry. I když možná né takové, jaké byste čekali. Memphis život a především jí nejbližší lidé zklamali natolik, že se rozhodne spálit mosty a s odhodláním jí vlastním odjede s novorozeným synem daleko od rodiny i přátel. Moc toho nechce – jen zajistit lepší život pro sebe a svého syna. Věří, že to bude dobré, našla si práci v hotelu a její nová šéfová byla tak laskavá, že jí dokonce sehnala i bydlení – v bytě nad garáží, který patří neuvěřitelně pohlednému, ale věčně nabručenému Knoxi Edenovi. Musím říct, že i tentokrát autorka výborně zpracovala psychologii postav . Memphis je silná, ale taky zranitelná žena, která má snad všechnu odhodlanost světa. I když je jí ta její paličatost občas spíš ke škodě. A ...