Zelená míle (Stephen King)

 Zelená chodba uprostřed bloku E je svědkem hrůz i zázraků.

Stephen King, král hororů, vampírů a klaunů, umí napsat i hluboký, psychologicky propracovaný příběh. O tom žádná. A mám pocit, že když se ten kousek odehrává ve vězeňském prostředí, je to sázka na jistotu. Ano, mám tu na mysli nejen Zelenou míli (i když tu především), ale i Vykoupení z věznice Shawshank, o kterém budu plkat ještě o kousek níž.

„Stalo se to v roce 1932, kdy státní věznice byla stále v Could Mountain. A bylo tam samozřejmě i to elektrické křeslo.“

Tak geniálně začíná příběh o lidskosti ve všech podobách, o dobru a zlu, kráse a temnotě, předsudcích, rasismu, ale i laskavosti. 

Tady netečou potoky krve a ve skříních se neschovávají bubáci. Tady hučí elektrické křeslo a na kavalcích posedávají vězni a čekají, až se s Jiskřidlem seznámí na vlastní kůži.

Stephen King napsal Zelenou míli jako román na pokračování (ve stylu Dickense) rozdělený do šesti částí. Knihy vycházely od března do srpna 1996 jako paperbacky pro masový trh za 2,99 dolaru. U nás tak vyšly v roce 1998.
Kdysi jsem je koupila v Levných knihách asi za dvacku kus, chybí mi jen druhá část, ale v roce 98 to nebylo, to jsem se teprve učila písmenka. 😊

Děj knihy je zasazen do období velké hospodářské krize na americkém Jihu a zároveň i do devadesátých let, kdy v domově důchodců Paul vzpomíná na to, co se událo. 

Hlavní hrdina Paul Edgecomb pracuje jako velitel bloku E, kde čekají odsouzenci na popravu. Jeden by řekl, že už viděl všechno, i opravdu zlý hochy, ale v roce 1932 přišel na Zelenou míli věčně slzící obrovský černoch John Coffey a totální psychopat „Billy Kid“. Coffey, který toho moc nenamluví a rozumu taky moc nepobral, ale našli ho, jak ve svých obrovských rukách svírá hlavičky dvou mrtvých a znásilněných holčiček. Ten John Coffey, který se bojí tmy a dokáže zázraky. A co když je nevinný?

Proč číst Zelenou míli, když jste viděli film?

• Dozvíte se víc! Především o cvičené myši, o zločinech Eduarda Delacroix i Billyho Kida (tomu je mimochodem v knize pouhých 19 let).
• Překvapilo mě to, ale John Coffey se v knize moc neprojevuje. Snad jen kromě konce a chvil, kdy někomu pomůže. 
• Dozvíte se víc i o Paulově životě v domově důchodců a o tom, jak ztratil milovanou manželku (to je bonus v úplně poslední kapitole).
• Součástí knihy jsou i ilustrace - působivé perokresby.
• Kolem Zelené míle se vyrojily mnohé konspirační teorie. Je zajímavé, že jedním z nejvyhledávanějších dotazů na Googlu je: Is Paul Edgecomb still alive?

„Už jsem pořádně unavenej tou bolestí, kterou slyším a cejtím, šéfe. Už jsem unavenej z toho, že jsem pořád na cestě, samotnej, jak drozd v dešti. Nemít žádnýho parťáka, se kterým bych moh chodit, se kterým bych moh promluvit, kam jdeme a proč. Jsem unavenej z toho, že lidi jsou jeden na druhýho zlý. Jsem unavenej z toho, že musím žít v temnotě. Většinou to bolí. Strašně to bolí. Kdybych to moh skončit, tak to skončím. Ale nemůžu.“

A teď trochu o filmu.

Film Zelená míle je na ČSFD třetím nejoblíbenějším filmem vůbec, takže jestli jste ji ještě neviděli, napravte to. Hned! Těch 188 minut vám změní život. Frank Darabont je vynikající režisér, který podle Kingovy předlohy zrežíroval i strhující horor Mlha a Vykoupení z věznice Shawshank z roku 1994 - jeden z nejlepších filmů všech dob. Předlohou tohoto slavného filmu je povídka „Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank“ z knihy Čtyři roční doby, jejíž dotisk vyšel nedávno u nakladatelství Beta.

O tom, že je film z roku 1999 veleúspěšný (a právem) svědčí i to, že získal tři prestižní ocenění (za nejlepší akční/dobrodružný film a za nejlepšího herečku a herce ve vedlejší roli. Tu získal Michael Clarke Duncan za ztvárnění Johna Coffeyho. Režisér měl šťastnou ruku i na herecké obsazení – Tom Hanks, M. C. Duncan, David Morse, Sam Rockwell...

A Stephen King označil film jako nejvěrohodnější adaptaci svého díla.

Hodnocení: 5/5 ☆☆☆☆☆

Přiznám se, že i já jsem nejprve viděla film (a pak znovu a znovu) a když jsem před lety poprvé četla Zelenou míli, měla jsem pocit, že se od filmu moc neliší. Ale teď jsem si ji vychutnala znovu a znovu mě rozbrečela... ach bože, jak je ta Zelená míle dlouhá. Teda kniha ne, ta má jen něco přes tři sta stran nacpaných emocemi. Tři sta stran stačí na to, aby vás to rozervalo. Zažijete si úplně všechno - smutek, hněv, bolest, okouzlení, radost, naději... 

Stephen King v Zelené míli dojímá (tak hluboce, že rozbrečela i kdejakého chlapa). Je to příběh o dobru a zlu, které se neustále střetávají v nikdy nekončícím souboji. Prostřednicím Percyho Wetmora ilustruje prospěchářství a krutost některých lidí, Billy Kid je zkaženej a zlej chlap zrozenej pro Jiskřidlo... Proti nim stojí Paul, Brutus, Dean a John... Koneckonců i ten Delacroix mi přišel jako laskavej člověk, který měl prostě jen strašnou smůlu (jeho smrt jsem obrečela ze všeho nejvíc).

Jsem strašně ráda, že jsem viděla film, protože díky tomu jsem si rovnou v hlavě dosadila i herce (včetně medového hlasu Vladimíra Dlouhého, který Toma Hankse dřív daboval).

Pokud si chcete přečíst něco od Kinga, ale neradi se bojíte, je Zelená míle kniha přesně pro vás. A pokud se bojíte rádi, přečtěte si ji taky. Tady se totiž budete bát zlých lidí.

Za recenzní výtisk moc děkuji úžasnému nakladatelství Beta, které Kinga vydává s velikou péčí. Určitě si nenechte ujít nejnovější román Ústav, který už jsem stihla zrecenzovat.