Duch domu Ashburnů (Darcy Coates)

Monstra jsou skutečná a duchové také. Žijí uvnitř nás a někdy vyhrávají.“ - Stephen King.
Darcy Coates: Duch domu Ashburnů.
Fobos, Praha, 2019.

Duchařské příběhy o domu Ashburnů kolují po malém městečku už téměř sto let. Když jeho jediná obyvatelka zemře, zdědí dům její neteř, která pevně věří tomu, že jí pomůže nečekané dědictví začít znovu. Starý dům na kopci má své zvláštnosti: v horním patře není zavedená elektřina, v chodbě visí portréty mrtvých příbuzných, které jako by ji sledovaly, podkroví je plné krabic se svícemi, do zdí a nábytku někdo vyryl vzkazy.
„Někdo tam něčím ryl do tapety tak, až vystoupilo dřevo vespod. Z úhlu to nebylo patrné, ale z přímého pohled bylo jasně vidět slova: ŽÁDNÁ ZRCADLA.“

Hlavní hrdinka Adrienne se snaží ke všem podivnostem v domě přistupovat racionálně, ale kolem domu se dějí stále divnější věci. Uvěří i realisticky uvažující dívka, že má sídlo Ashburnů své strašáky?

Hodnocení: 🏠🏠🏠🏠/🏠

Mám ráda příběhy o strašidelných domech (třeba od Stephena Kinga a Petera Strauba Černý dům) a ani Duch domu Ashburnů mě nezklamal. Vlastně naopak, bylo to moc dobře napsané. Napětí se dalo krájet a zejména v druhé polovině knihy jsem ji nechtěla vůbec odložit. Spolu s hlavní hrdinkou postupně odkrýváte nejen tajemství sídla, ale i rodinnou historii. Autorka chytře využila odlehlosti domu a hlavní hrdinku stvořila s pár dolary v kapse, takže žádný internet, ba ani žádný telefon! Umíte si to vůbec ještě v dnešní době představit? A umíte si představit, že jste večer sami v hrůzostrašném baráku a nemůžete si zavolat pomoc? To byl zdařilý tah. 

Vážně vážně vážně jsem se na několika místech bála (asi od strany 123 do konce 😉).
„Proti zatažené obloze bylo vidět jen siluetu, ale ta zkřivená postava byla nezaměnitelná. Ani se nepohnula, krčila se u komína jako číhající dravec. Husté vlasy jí padaly na střešní tašky jako řeka. Když se Adriennin pohled setkal s jejím, očí jí zajiskřily.“

O něco méně zdařilá je hlavní hrdinka, která (jak trefně zmínila jedna komentující na Databázi knih) je snad/určitě padlá na hlavu. Rozhodovala se zcela nelogicky. Jeden příklad za všechny: už se stmívá, v baráku se bojí, venku se dějí po setmění divné věci, ale nedá mi to, tak půjdu prozkoumat ten podivný náhrobek v lese. Jako proč? Asi by mě to tak neštvalo, kdyby co chvíli nezdůrazňovala, že přece není jako ty hrdinky z béčkových hororů. A pardon, ale když někdo vyryje do tapety ŽÁDNÁ ZRCADLA, tak je tam krucinál přece nepověsím! Z její logiky jsem bila hlavou o stůl.

Na konci knihy se samozřejmě dozvíte, co a jak a proč, ale přesto zůstane dost nezodpovězených otázek a nesrovnalostí. Ale to mi nevadí, mám ráda, když si můžu některé věci domyslet po svém. A nakonec ještě jedna pochvala: autorka to zbytečně nenatahovala. Těch 250 stran je tak akorát.

Doporučení nakonec? Jestli máte rádi béčkové horory (v tom nejlepším slova smyslu), neváhejte.

Komentáře

  1. Pořád knihu odkládám :D Přitom všichni ji chválí :D Asi ji už konečně zkusím, výhodou je, že je poměrně krátká, tedy pokud se mi nebude líbit, nebudu trpět moc dlouho :D

    OdpovědětVymazat
  2. To zní dobře.Popisuješ knihu tak živě, že by nebylo od věci si ji pořídit. Začíst se a nechat se zcela pohltit jejím napínavým dějem.

    OdpovědětVymazat
  3. Osobne duchárske alebo staršidelné knihy veľmi nečítam, ale možno je načase dať šancu aj niečomu inému, táto kniha vyzerá naoaj dobre napísaná, vďaka za tip :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Vypadá to zajímavě, vůbec jsem nevěděla co od knihy čekat, ale teď jsimě nalákala :) Mám ráda duchařské knihy :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Díky za komentář. Sleduj mě i na instagramu, ať ti neunikne žádná novinka.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Šikmý kostel (Karin Lednická)

Antivirový šátek nanoSPACE - vyzkoušeno

10 důvodů, proč číst fantasy Dvůr trnů a růží