Jsem závislá na české literatuře.

Ahoj, jsem Karin a jsem závislá na české literatuře. Text a fotky jsou z facebookové skupiny Knižní závisláci, kde jsem týden dělala vyslankyni.

Mám tu pro vás bojový úkol: běžte spočítat, kolik máte doma české beletrie a napište mi to do komentáře. A taky připište, jakou českou knihu jste četli naposledy.
Máte to? Prima, tak poslouchejte.

Než jsem nastoupila na vejšku studovat českou filologii, četla jsem české autory minimálně. Pár jich bylo na maturitním seznamu četby (vytáhla jsem si tenkrát Nerudu a excelovala jsem. Všimli jste si, jak se ráda chválím?), ale myslela jsem si, že všichni píšou na jedno brdo. Pletla jsem se.

V prváku nás měl na Úvod do literární teorie profesor s hrůzostrašnou pověstí. Hned na druhém setkání nás všechny pět minut po začátku vyhodil, protože jsme ještě nečetli Kunderu. Poslal nás do knihovny. No, Kunderu jsem si tam půjčila, ale vzala jsem si ho s sebou do hospody :-).

Ten samý profesor s námi o pár seminářů později rozebíral povídku Karla Čapka: Otcové. K přečtení je zde. Stačí vám tři odstavce, abyste pochopili, že se to vyrovná lecjakému psychologickému thrilleru. Pamatuju si, jak to se mnou zamávalo. A celé letní prázdniny jsem pak četla jen bratry Čapky.
Tehdy jsem vzala českou literaturu konečně na milost.
A v knihovně jí vyhradila alespoň jednu polici.

JE LIBO 5 DŮVODŮ, PROČ ČÍST ČESKÉ AUTORY?

1. Máme všechno! Máme skvělé romanopisce, humoristy, povídkáře i hororisty. Stačí si jen vybrat a načerpat bohatou slovní zásobu.
2. Jsou většinou levnější (žádný překladatel, žádný výdaj navíc). A antikvariáty jsou plné Čapků, Havlíčků, Fuksů a Kunderů za pár kaček.
    
3. V současné době jsou na vzestupu naše romanopiskyně. Mornštajnová, Soukupová, Dvořáková, Dousková, Hanišová... ženy vládnou (literárnímu) světu!
4. Není až takový problém se s autory potkat osobně na nějaké autogramiádě nebo besedě a získat věnování s podpisem. A určitě je lehčí v osudnou chvíli pípnout česky: „Knížka se mi moc líbila.“, než hledat správná anglická slovíčka.
5. Pomáháte plnit sny. Naprostá většina českých autorů se psaním neuživí a tak přes den chodí do normálního zaměstnání a píšou po večerech a víkendech. A pokud sami zkoušíte psát, myslete na karmu - kupujte knihy českých autorů a jednou snad budou jiní kupovat ty vaše ;-) .

Nechci tu ale mluvit o velkých jménech. Chci vám jen rychle představit čtveřici knih, které se mi líbí a přesto je zatím masy nečtou.

• Povídky z druhé ruky – autory jsou účastníci kurzu Tvůrčího psaní u Reného Nekudy, kteří si pohráli s obecně známými texty a vtiskli jim něco ze sebe. Vznikly tak například variace na pohádku Červené karkulce nebo Romea a Julii.
• Kafe v pět – opravdu pestrá směsice nevšedních příběhů. Autoři jsou výherci literární soutěže Pana Nakladatele.
• Stopem na konec světa – v kraťoučké knížce čítající deset povídek a několik černobílých, snově působících ilustrací, najdete příběhy obyčejných lidí, kterým do běžného života zasáhne náhoda a změní jejich nazírání na svět.
• Tamařino souhvězdí – tuhle knihu jste nejspíš už někde potkali, ale uvádím ji tady proto, že ji napsala holka mladší, než jsem já a protože byla prostě hezká a snová.

Snad se mi podařilo vás přesvědčit a na závěr tu pro vás mám jeden citát Karla Čapka: „Kniha je nejmocnější zbraní národa. Národ, který si váží knih, váží si zároveň své duchovní nezávislosti a neztratí ji, dokud bude mít svou literaturu.“