Příspěvky

Petr Pan - Vítejte v Nezemi (2)

Obrázek
Nejen Petr Pan Paní Darlingová  (Mary) je maminka, jakýsi prostředník mezi světem dětí a dospělých. Má v sobě skříňku s ukrytým tajemstvím a věří na Petra, protože i ona se s ním jako malá potkávala. Umí snít. Pan Darling  (George) zosobňuje zákon a typický svět dospělých. Všechno přepočítává na peníze a nutí Wendy, aby byla dospělá. Nemá rád ani vyprávění pohádek, ani chůvu- novofundlandskou fenu Nanu. Až když si uvědomí, že svým chováním zapříčinil útěk dětí, změní se a spí za trest v psí boudě. Wendy Darlingová  je dvanáctiletá dívka s velkou fantazií a touhou po dobrodružství. Vymýšlí příběhy o pirátech a zvláště kapitánu Hookovi. Nebývá zobrazována jednotně. Vlasy má v každém provedení jiné. V nejznámější animované podobě od Disneyho má modrou noční košili a stuhu, ve filmu z roku 2003 je v bílé noční košili. Jako dívka, která už je dost stará na to, aby "rostla" stojí v kontrastu proti Petrovi. Na rozdíl od svých mladších bratrů také v Nezemi  nezapomněla ...

Petr Pan - Vítejte v Nezemi (1)

Obrázek
Já věřím na víly Začala jsem s jakousi mlhavou představou, že napsat něco takového bude určitě velké dobrodružství a netušila, na jak dalekou cestu mě James Barrie vezme. Každý, kdo se někdy pokoušel psát o Petru Panovi, záhy zjistil, jak tvárná tato postava je. A nejen ona. Když se Jamese Barrieho zeptala Nina Boucica (první herečka, která Petra Pana ztvárnila), jakou má o něm představu, odpověděl: "Petr je pták… a je jeden den starý." Jaký je vlastně Petr? A proč nikdy nevyroste? Jak se dostal do Země Nezemě? Odkud se berou víly? Odpovědi nelze najít jen v samotné knize, ale musí se po nich pátrat i v dalších jeho pracích. Bohužel v České republice je problém sehnat i doslovně přeložený originál bez úprav pro menší děti, natož pak nějaké odborné studie. Muž, který nikdy nevyrostl "Všechny děti, až na jednu výjimku, vyrostou. Dozvědí se to brzy. Například Wendy k tomu poznání přišla takhle. Jednou si hrála v zahradě; utrhla nějakou kytičku a běžela s ní k mami...

Tvůrčí psaní na UPOL

Tvůrčí psaní. Tak se jmenuje předmět, kvůli kterému jsem se rozhodla upsat se na minimálně příští tři roky Univerzitě Palackého v Olomouci. Zakroužkovala jsem si ho červeně, několikrát, a modlila se, aby na mě zbylo místo. Když berou 15 lidí z celé fakulty, rovná se přijetí výhře ve sportce. Tudíž jsem sepsala půvabný motivační dopis, který jsem zaslala paní, co nám navyšuje kapacity. Naštěstí za týden odepsala, že se jedno místo uvolnilo a ona ho pro mě drží. Ach, nejspíš umím být docela přesvědčivá, když se vychvaluji a tak trochu hraji na city. Uspořádala jsem soukromou oslavu pro mě a moje ego. Jako doporučená literatura se ukázal Stephen King se svou knihou O psaní. A tak jsem první tři dny na koleji četla a četla. Už po několikáté. Psát 500 slov denně. Pozor na příslovce. Vydržet a psát. Pak jsem zase pro změnu dostala strach, že budu sedět se zkušenými "psavci" a úspěšně se znemožním. Většina spolužáků byla opravdu starší než já a mnozí z nich opravdu dobří. Ale nezne...

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Obrázek
Kdybych měla knihu shrnout do pěti vět: Kdysi dávno na jednom opuštěném ostrově žily v sirotčinci   velmi podivné děti. Čekejte trochu tajemna, rozervané hrdiny   a atmosféru jako z románů Agathy Christie. Dobové fotografie vás   popadnou za ruku a vtáhnou do zvláštního černobílého světa. Není   to klasický horor, spíš pohádka pro dospělé, při které ale mrazí v zádech. Prvotina Ransoma Riggse Sirotčinec slečny Peregrinové pro   podivné děti se zdařila a lze předpokládat, že se brzy dočkáme   pokračování. S irotčinec má nádherný přebal, který dokáže na první pohled zaujmout. V tom tkví většina úspěchu. Hlavní hrdina, šestnáctiletý Jacob je neoblíbený, podivný kluk bez přátel. Vlastně na něm není zajímavého vůbec nic ani pro čtenáře, který by mu měl fandit. Je nemastný, neslaný. Najde svého dědu (který je mimochodem taky bláznivý) těsně před smrtí a dozví se, že příběhy o podivných dětech, které mu vyprávěl jako malému, nejsou tak úplně vymyšlené. R...