Pamatuj na smrt. (Aleš Novotný)
„U rány na hlavě mu ulpěla rudá krev a vpíjela se do tmavých vlasů. Obličej mu pokrývaly škraloupy špíny. Ústa měl lehce zkřivená, takže vypadal trochu šokovaně. Oči pootevřené, skelné, prázdné, němé, nezaostřené, bez života. Neskryté pod víčky, obnažené před krutostí světa, jako by chtěly prozradit to tajemství, tajemství o tom, co se stalo.“
Bratři Adam a Martin mají za sebou spoustu změn. Stěhování z Prahy do malého města, přestup na gymnázium, noví spolužáci a především pro ně úplně nový táta, kterého roky neviděli a teď s ním musí bydlet. Kluci nejsou žádní svatouškové, ale drží spolu za každou cenu. Adamovi, vypravěči příběhu, se podaří zapadnout do party relativně normálních puberťáků z maloměsta, kterým otřese hrůzný nález těla dva roky pohřešované dívky. Nedlouho poté umírá jeden z Adamových kamarádů a chlapec to rozhodně nenechá jen tak. Policejní krev mu koluje žilami. Najde teprve šestnáctiletý kluk odpovědi, které hledá? A dokáže odpustit tátovi?
Vyprávění je v ich-formě z pohledu Adama a chvíli mi trvalo, než jsem se s ním sžila. Ukazuje nám dost drsný svět dospívajících kluků, kteří nejdou pro ránu daleko. Každopádně bych Adama za syna nechtěla. Autor dokonale vykreslil rozervanost kluka vyrůstajícího bez rodičů. Bije se v něm touha padnout otci kolem krku se vztekem, že na něj třináct let kašlal.
Vyprávění je často doplňováno retrospektivními pasážemi, které rozvíjejí děj i motivaci postav.
Na první pohled mě zaujala obálka kombinující červený titulek se zeleným pozadím stromů a někdo tajemný s černou kapucou přes hlavu. Navíc jsou části knihy rozděleny černobílou dvojstránkou s potiskem stromů jako na přebalu a to se mi líbí moc.
Hodnocení: 95 %
Young adult thrillerů je jako máku (alespoň těch dobrých) a tenhle je ještě navíc prvotina. Co to dokazuje? Aleš Novotný má jednoznačně talent a ještě o něm hodně uslyšíme. Vzletná přirovnání, krásné popisy a ironické hláška, to je to, čím mě kniha dostala hned od prvních stránek.
„Sekačku jsem nechal v garáži. Víš jak se zapíná, ne?"
„Jo, třikrát zvolám: ,Vzplaň, spalovací motore!‘ a obětuju pannu. Nejsem malej.“
Čtení je to napínavé, několikrát jsem byla překvapena zvratem událostí a téměř do konce jsem netušila, kdo je vrah, což je u tohoto typu příběhu žádoucí.
Jediné, co bych vytkla, bylo neustále se opakující myšlenky na to, proč Adam nenávidí svého otce a místy bych malinko pokrátila dialogy.
Takže čtěte české autory a Pamatujte na smrt. Knihu zakoupíte ve většině knihkupectví.
Bratři Adam a Martin mají za sebou spoustu změn. Stěhování z Prahy do malého města, přestup na gymnázium, noví spolužáci a především pro ně úplně nový táta, kterého roky neviděli a teď s ním musí bydlet. Kluci nejsou žádní svatouškové, ale drží spolu za každou cenu. Adamovi, vypravěči příběhu, se podaří zapadnout do party relativně normálních puberťáků z maloměsta, kterým otřese hrůzný nález těla dva roky pohřešované dívky. Nedlouho poté umírá jeden z Adamových kamarádů a chlapec to rozhodně nenechá jen tak. Policejní krev mu koluje žilami. Najde teprve šestnáctiletý kluk odpovědi, které hledá? A dokáže odpustit tátovi?
Vyprávění je v ich-formě z pohledu Adama a chvíli mi trvalo, než jsem se s ním sžila. Ukazuje nám dost drsný svět dospívajících kluků, kteří nejdou pro ránu daleko. Každopádně bych Adama za syna nechtěla. Autor dokonale vykreslil rozervanost kluka vyrůstajícího bez rodičů. Bije se v něm touha padnout otci kolem krku se vztekem, že na něj třináct let kašlal.
Vyprávění je často doplňováno retrospektivními pasážemi, které rozvíjejí děj i motivaci postav.
Na první pohled mě zaujala obálka kombinující červený titulek se zeleným pozadím stromů a někdo tajemný s černou kapucou přes hlavu. Navíc jsou části knihy rozděleny černobílou dvojstránkou s potiskem stromů jako na přebalu a to se mi líbí moc.
Hodnocení: 95 %
Young adult thrillerů je jako máku (alespoň těch dobrých) a tenhle je ještě navíc prvotina. Co to dokazuje? Aleš Novotný má jednoznačně talent a ještě o něm hodně uslyšíme. Vzletná přirovnání, krásné popisy a ironické hláška, to je to, čím mě kniha dostala hned od prvních stránek.
„Sekačku jsem nechal v garáži. Víš jak se zapíná, ne?"
„Jo, třikrát zvolám: ,Vzplaň, spalovací motore!‘ a obětuju pannu. Nejsem malej.“
Čtení je to napínavé, několikrát jsem byla překvapena zvratem událostí a téměř do konce jsem netušila, kdo je vrah, což je u tohoto typu příběhu žádoucí.
Jediné, co bych vytkla, bylo neustále se opakující myšlenky na to, proč Adam nenávidí svého otce a místy bych malinko pokrátila dialogy.
Takže čtěte české autory a Pamatujte na smrt. Knihu zakoupíte ve většině knihkupectví.
Mnohokrát jsem tuhle knížku zahlédla na instagramu, ale nijak jsem se o ní už nerozhlížela. Musím se přiznat, že tohle je první recenze, kterou na ní čtu a musím uznat, že vypadá dobře. Děkuju za tip! :-)
OdpovědětVymazat